Lanškroun (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22:
Posledním feudálním majitelem města byl [[Alois I. z Lichtenštejna|Alois I Josef z Lichtenštejna]] ([[1759]]-[[1805]]. V roce [[1858]] postoupil [[kníže]] hospodářské budovy na prvním nádvoří městu. Většina [[budova|budov]] i zeď uzavírající první nádvoří byly po roce [[1858]] zbořeny a zbývající [[areál]] upraven jako druhé městské [[náměstí]] (dnešní Jiráskovo náměstí). Interiéry zámku sloužily až do počátku [[20.století]] jako kanceláře správy [[lanškroun]]ského [[Lichtenštejnové|lichtenštejnského]] velkostatku.
V roce [[1928]] od [[Johann II. z Lichtenštejna|Jana II. z Lichtenštejna]] ([[1840]]-[[1929]]) díky [[pozemková reforma|pozemkové reformě]] zámek získalo [[město]] [[Lanškroun]], kterému objekt náleží dodnes. V roce [[1934]] byl v části zámku instalován [[archiv]] a sbírky městského [[muzeum|muzea]], které byly v roce [[1951]] zpřístupněny veřejnosti. V r. [[1940]] [[archeologie|archeologové]] ze slezské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] provedli stavebně - [[archeologie|archeologický]] průzkum zámku a okolí s odkrytím [[gotiká architektura|gotických]] pozůstatků [[klášter]]a. V letech [[1958]]-[[1971]] se uskutečnila generální oprava západního zámeckého křídla, v bývalé kapitulní síni byla zřízena obřadní síň, rozsáhlý [[interiér]] prvního patra slouží jako výstavní a [[koncert]]ní místnosti. Rekonstrukce jižního křídla skončila v roce [[1992]]. Budovy na nádvoří, především tzv. „Konírna“, byly také zrestaurovány. Od dubna do července [[2002]] proběhla úplná rekonstrukce Jiráskova náměstí. Ve stavebním plánu se počítalo s barevným odlišením dlažebních kostek na místě, kde kdysi dávno mniši [[Řád augustiniánů|augustiniáni]] chodili křížovou chodbou. V prostorách zámku momentálně sídlí kulturní centrum města.
== Popis místa a současná podoba stavby ==
| |||