Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m dopln. pořád. slavností značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 88:
Celkově pak bylo během let [[1922]] až [[1931]] vyvlastněno na dvě třetiny půdy primogenitury – z původních 176 000 ha zůstalo rodu jen 64 445 ha a v roce 1938 bylo vyvlastněno dalších 10 000 ha. Ve vlastnictví primogenitury tak zůstal pouze velkostatek [[Český Krumlov]], [[Hluboká nad Vltavou|Hluboká]], [[Vimperk]] a [[Chýnov]] spolu s několika pozemky na třeboňsku a protivínsku.
Po vyvlastnění většiny původních velkostatků byla ekonomika regionu těžce zasažena, jelikož úspěchem dominia byla přesná spolupráce mezi jednotlivými podniky a jejich vzájemná propojenost a tedy i výrobní návaznost. Zároveň mnozí původně knížecí zaměstnanci, zvaní ''[[Schwarzenberáci|Švarcnberáci]]'', odmítali pracovat v nových podmínkách a v případě, že je nebylo možné přesunout do zbylých knížecích velkostatků, ze soukromých podniků a zvláštně těch státních odcházeli pryč.
Přes tato úskalí se však na cca 60 000 ha, které rodu zbyly, podařilo obnovit konjunkturu a zahájit nový, tentokrát meziválečný schwarzenberský zázrak. S prvním vyvlastňováním byla zahájená okamžitá restrukturalizace a hledána nová odbytiště. Kladl se ještě větší důraz na efektivitu a soběstačnost. Jedinečnost tohoto rodinného podniku podtrhuje i fakt, že vyvlastnění a ovládnutí tohoto majetku představovalo zásadní cíl jak pro nacistické okupanty roku [[1940]], tak i pro nastupující komunistickou moc roku [[1947]], kdy tento majetek [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] v [[Třetí Československá republika|poválečném Československu]] představoval jeden z mála stabilních a prosperujících podniků, který přečkal zkázu války.
| |||