Lucrezia Borgia: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 11:
Byla nemanželským dítětem španělského [[kardinál]]a [[Rodrigo de Borja|Rodriga de Borja]], matkou byla jeho dlouholetá [[milenka]] [[Vanozza Cattanei]]. S touto ženou měl kardinál (po přestěhování do [[Itálie]] si změnil jméno na Borgia) ještě další tři děti, syny [[Juan Borgia|Juana]], [[Cesare Borgia|Cesareho]] a [[Jofré Borgia|Jofrého]].
Byla vychovávána u otcovy sestřenice [[Adriana de Mila|Adriany de Mila]]. Na veřejnosti se objevovala ve společnosti své rodiny, tj. ve společnosti svých tří bratrů, milenky Giulie a Adriany de Mila. Jako jedenáctiletou ji otec plánoval provdat za španělského šlechtice dona Gaspara d´'Aversa. Po smrti papeže [[Inocenc VIII.|Innocence VIII.]] se její otec kardinál [[Rodrigo Borgia]] stal papežem [[Alexandr VI.|Alexandrem VI.]] a plánovaný sňatek již nebyl dostatečně výhodný. Lucreziiným manželem se stal hrabě z Pesary, [[Giovanni Sforza]].
 
Po několika letech chtěl papež její manželství zrušit s odůvodněním, že nebylo naplněno pro impotenci manžela. Giovanni Sforza se nařčení bránil, poukazoval na to, že papež chce dceru pro sebe a navíc veřejně odsoudil údajné incestní vztahy Lucrezie a jejích bratrů. Rodina ho však nepodpořila a tak nakonec podepsal prohlášení, že manželství nebylo naplněno. Lucrezia v té době měla vášnivý románek s mladým [[Pedrem Caldés]]em, takže když byla v prosinci [[1497]] ve [[Vatikán]]u prohlášena za „[[virgo intacta]]“ (nedotčená panna), byla již několik měsíců těhotná. Poté, co se o tomto vztahu dozvěděl Lucreziin bratr Cesare, nejdřív před otcem Pedra zranil kordem, pak jej dal uvěznit a hodit do [[Tibera|Tibery]].
Řádek 17:
Po narození dítěte čekal Lucrezii další sňatek, tentokrát s [[Alfons Aragonský|Alfonsem Aragonským]]. Do manžela se vášnivě zamilovala, což se nezamlouvalo žárlivému bratrovi Cesaremu. Po politické roztržce na [[švagr]]a poslal nájemné vrahy. Zraněnému Alfonsovi se podařilo dostat do [[Vatikán]]u, kde Lucrezia pečovala o nemocného papeže. Smrti z rukou Cesara nicméně neunikl, ten se dokonce k jeho zavraždění veřejně přiznal s odůvodněním, že mu usiloval o život. Po těchto událostech byla Lucrezia poslána do Nepi v etruských horách, odkud psala žalostné dopisy a podepisovala se „la infelicissima“ - nejnešťastnější.
 
Alexandr pro svou dceru vyhlédl nového ženicha, ferrarského prince [[Alfons d´'Este|Alfonse d´'Este]]. Svatba v zastoupení se konala 1. září [[1501]] ve Ferraře, velkolepé oslavy probíhaly i v [[Řím]]ě. Ve Vatikánu se konala hostina, o které se mluvilo jako o „plesu kurtizán“. Ty tančily nahé a následných orgií se prý zúčastnili všichni přítomní.
 
Před odjezdem do Ferrary papež zabezpečil Lucreziiny děti – Giovanni (otec Pedro Caldés) byl uznán jako syn Cesareho, v tajné bule ''Spes futura'' se papež označil sám za Giovanniho otce. Z toho vzniklo podezření, že chlapce zplodil Cesare s vlastní sestrou Lucrezií. Rodrigo (otec Alfonso Aragonský) dostal vévodství [[Sermoneta]].