Verze z 31. 12. 2014, 00:12 editovat Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 913 editací m typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 1. 2015, 13:26 editovat zrušit editaci Klandry13 (diskuse \| příspěvky) 90 editací m →‎Další rozštěpení muslimské obce – Cháridža: interpunkce značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 30: V průběhu bitvy u Siffínu roku 657 došlo k zásadní rozepři. Poté, co Alí kvůli použití knih Koránu přímo v bitvě boj zastavil a začal vyjednávat s Mu´ávijou, se část jeho vojska vzbouřila. Jejich mluvčí tvrdili, že rozhodnutí nedá diplomatické jednání, ale pouze samotný Bůh a bojiště. Žádali proto odvolání jednání s Mu´ávijou a obnovení boje. Alí jim nevyhověl, a proto vzbouřenci odtáhli a utábořili se nedaleko Kúfy. Tato vzpoura tak dala vznik sektě, která dostala jméno Cháridža (odlučující se, odpadlická). Tito lidé se zřekli Alího, a prohlásili, že hlavou muslimské obce se může stát kterýkoliv pravověrný muslim, což bylo také jediné, čím se od dosavadních dvou proudů Islámu lišili. Zvolili si proto vlastního chalífu a začali šířit svou tezi. Cháridžovci používali v těchto letech hlavně násilí, napadali široké okolí Kúfy a po Alího zásahu, kdy je roku 658 porazil, se rozptýlili po celém Iráku a nadále vyvolávali nepokoje.<ref name="Tauer"/> Roku 661 pak zavraždili i samotného chalífu Alího. == Důsledky Alího smrti == Alího smrtí skončilo období tzv. volených chalífů a začala éra Umajjovců. Mu´ávija se po rezignaci Alího syna Hasana v létě 661 stal definitivně chalífou.<ref>Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s.88n. </ref> Ti, kdož věřili v následnictví Alího (šíité) a jeho potomků, museli přejít do ilegality. Dále došlo k posunu centra chalífátu směrem na sever. Již Alí sídlil v irácké Kúfě, která je dnes posvátným místem šíitů, naproti tomu Umajjovci přesídlili do Damašku, a Medína tak ztratila svůj rozhodující vliv. == Reference ==

Alí: Porovnání verzí