Komory: Porovnání verzí

| commons = Category:Comoros

}}

'''Komory''', oficiálně '''Komorský svaz''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Union des Comores'', [[arabština|arabsky]] اتحاد القمر ), (do roku [[2002]] '''Islámská federativní republika Komory''') je ostrovní [[federace|federativní]] [[republika]] v [[Indický oceán|Indickém oceáně]], ležící na severním konci [[Mosambický průliv|Mosambického průlivu]] mezi [[Mosambik]]em a [[Madagaskar]]em nedaleko pobřeží [[Východní Afrika|východní Afriky]]. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů [[Sopka|vulkanických]] [[Komorské ostrovy|Komorských ostrovů]], jimiž jsou [[Ngazidja]], [[Nzwani]] a [[Mwali]] (známější pod francouzskými názvy ''[[Grande Comore]]'', ''[[Anjouan]]'' resp. ''[[Mohéli]]''). Součástí státu není čtvrtý ostrov [[Mahoré]] (''[[Mayotte]]''), jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v [[referendum|referendech]] konaných v letech [[1974]] a [[1976]] opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s [[Francie|Francií]]. Po konání referend se otázka Mayotté dostala do pozadí, vláda dala přednost řešení naléhavějších otázek jako vytvoření životaschopné ekonomiky. Obyvatelé Mayotté začali maximálně využívat svého svazku s Francií a v období 80. a 90. let nahradila Francie Jihoafrickou republiku ve svém významu pro ekonomiku a politický život ostrova . Název ostrovů pochází z arabského ''„al-qamar“'', znamenajícího „[[měsíc]]“ nebo „bělost“. Pojmem al Qamar ale původně arabští geografové označovali Madagaskar. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky. Na vlajce jsou dále 4 hvězdy symbolizující 4 ostrovy souostroví a jména Alláh a Mohamed.

 

 

Komory jsou hustě obydlené a ekonomika Komor je založená na produkci výnosných plodin – [[ilang-ilang]], [[vanilka|vanilky]] a [[hřebíček|hřebíčku]]. Velké kolísání cen těchto produktů způsobilo ekonomice vážné problémy a deficit národního obchodu. Komory jsou závislé na zahraniční pomoci k pokrytí každodenních potřeb obyvatelstva.

 

 

=== První osadníci ===

 

O prvních obyvatelích Komor se mnoho neví, ale existují spekulace o indonéských imigrantech, kteří se přes Komory dostávali na Madagaskar kolem roku [[1000]] n.l. Dnešní obyvatelstvo je směsí tří vlivů, kteří se na Komorách střetávají – arabského, afrického a malajsko-indonéského, což se odráží v jejich fyzickém zjevu, jazyku, kultuře, společenské struktuře a náboženství.

Roku [[1505]] na ostrovy dorazili první Evropané, když Portugalci přistáli na ostrově Njazidja. Poprvé se v evropských mapách zmiňují Komory v roce [[1527]]. Soutěžení o podíl na evropském trhu způsobil mezi sultanáty válečné spory, které trvaly až do příchodu Francouzů. Nejvýznamnější komoditou se od 17. století stávají otroci. Obchod s otroky se dynamicky rozvíjel a v polovině 19. století už otroci tvořili 40% obyvatelstva. Společnost byla rozdělena na tři vrstvy: vládnoucí arabskou vrstvu Sultánů a jejich rodin, střední vrstvou prostých obyvatel a otroky.

 

=== Francouzská kolonizace ===

Když Francie ztratila svá teritoria v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] [[Mauricius]], [[Rodrigues]] a [[Seychelly]] vůči Británii, začala hledat v oblasti další vhodná místa pro své přístavy. Ostrovy [[Réunion]] a [[Nosy-Be]] (ostrov u severozápadního pobřeží Madagaskaru) neměly správné podmínky. Francouzi získali v roce [[1841]] Mahoré dohodou s malgašským vládcem Andrianem Soulim. Ostatní ostrovy Komor Francie získávala zdlouhavě díky občasným sporům s Velkou Británií a vzpourám komorských sultánů. Dělící čárou mezi nezávislostí a kolonizací Komor byly úmluvy o statusu protektorátu podepsané v roce [[1886]] s vládci ostrovů Njazidja, Nzwani a Mwali. Všechny čtyři ostrovy se staly součástí Francie až roku [[1908]] jako [[dependence]] francouzské kolonie Madagaskar. Poslední sultán abdikoval v roce [[1912]], poté se vlády plně ujala koloniální správa a hlavním městem se stalo [[Dzaoudzi]] na ostrově [[Pamanzi]] (Petite-Terre) u Mahoré.

Vliv kolonizace na Komory je smíšený. Vláda zrušila [[Otrokářství|otroctví]], ale společenské a ekonomické rozdíly mezi osvobozenými otroky a svobodnými obyvateli zůstaly značné. Díky moderní evropské medicíně se zlepšila zdravotní péče a zvýšil se počet obyvatel. Francie ekonomicky ovládala kolonii a místo produkce potravin pro spotřebu se začaly na ostrovech pěstovat výnosné plodiny pro export – [[vanilka]], [[ilang-ilang]], [[hřebíček]], [[kakao]] a [[kopra]]. Ekonomika se na jejich vývozu stala naprosto závislá.

Koloniální vláda nevytvářela na ostrovech instituce správy a veřejných služeb, vše řídila z Madagaskaru. Díky tomu se řada obyvatel přesunula na Madagaskar, což mezi nimi vyvolalo dlouhotrvající napětí. V době, kdy Komory získaly nezávislost, to byla nerozvinutá země se zaostalým školstvím (1 střední škola), minimem přírodních zdrojů a ekonomikou postiženou odklonem obchodních tras po otevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]].

V roce [[1946]] se Komory staly zámořským departementem Francie. Do roku [[1952]] se oprostily od politických vazeb na Madagaskar a vytvořily si vlastní celní systém. V roce [[1958]] se konalo referendum o zrušení svazku s Francií. Obyvatelé se drtivou většinou vyjádřili pro to aby Komory zůstaly součástí Francie.

 

=== Samostatnost ===

Politický život začal nabývat na významu po roce [[1961]], kdy Francie udělila Komorám autonomii ve vnitřních záležitostech. Politika byla ovládána bohatými profrancouzskými elitami, zpravidla potomky předkoloniálních sultánských rodin. Nejvlivnějšími stranami byly vládní Zelená strana (Parti Vert, pozdější Union Démocratique des Comores/Demokratický svaz Komor – UDC) a opoziční Bílá strana (Parti Blanc, pozdější Rassemblement Démocratique du Peuple Comorien/Demokratické shromáždění komorského lidu – RDPC). Nejvlivnějším politikem byl [[Saíd Mohamed Šejk]], předseda Zelené strany a předseda vládní rady. Opozice se snažila prosadit pozemkovou reformu a změnu jednostranného zaměření komorského exportu.

 

Cesta z krize se začala rýsovat v roce [[2001]], kdy byla v referendu přijata nová ústava federace ostrovů. V dubnu 2002 byl zvolen prezidentem zástupce ostrova Grande Comore [[Azali Assoumani]], vůdce úspěšného převratu na ostrově v roce 1999. Kvůli sporům mezi politickými špičkami jednotlivých ostrovů však nebyla ustanovena federální vláda. Až koncem roku 2003 došlo k dohodě vůdců jednotlivých ostrovů o sdílení moci a tato dohoda otevřela cestu k federálním volbám, které proběhly o rok později.

Prvním důležitým testem nového politického systému Komorského svazu byly prezidentské volby v květnu 2006. Podle ústavy mělo prezidentství připadnout Anjouanu, volby tedy probíhaly pouze za účasti kandidátů z tohoto ostrova. Kvůli obavám z vměšování ozbrojených sil do volebního procesu byl armádě udělen rozkaz zůstat v kasárnách a do země byly povolány vojenské jednotky [[Africká unie|Africké unie]] vedené [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]]. Ve volbách byl prezidentem zvolen umírněný islamista [[Ahmed Abdallah Mohamed Sambi|Ahmed Sambi]]. V zemi tak došlo k historicky prvnímu předání moci na základě voleb po sérii převratů a atentátů. Poměrně hladké předání moci je o to významnější, že prezidentský kandidát, který se těšil podpoře odstupujícího prezidenta Assoumaniho, skončil až jako druhý.

 

== Politický systém ==

Komory jsou jedním z chudších afrických států. Převládá zemědělství, kterým se živí 80 % pracujících. Hlavními produkty jsou vonné esence, kopra, kokosové ořechy, vanilka a banány. Hlavním výrobkem zpracovatelského průmyslu jsou vonné destiláty pro kosmetiku. HDP dosahuje 370 mil. USD (odhad [[1994]]). Hlavními obchodními partnery jsou Francie, [[Německo]] a [[Spojené státy americké|USA]].

 

[[Komorský svaz]] má 731 775 obyvatel (odhad [[2008]]). V produktivním věku je 54.6 % obyvatel, 42,4 % jsou děti do 15 let a 3 % obyvatel je starší 65 let. Průměrná délka života je celkově 63,1 let (muži 60.72 let, ženy 65.55 let). Více než polovina obyvatel starších 15 let je gramotná (56.5 %; muži 63.6 %, ženy 49.3 %).

 

Naprostá většina obyvatel vyznává [[sunnitský islám]] (98%), zbylá dvě procenta tvoří [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], zejména potomci francouzských kolonistů.

Vývoj počtu obyvatel ostrovů byl v druhé polovině 20. století velice dramatický. V poslední čtvrtině 20. století se počet obyvatel ostrovů zdvojnásobil. Zvýšila se samozřejmě i hustota obyvatelstva. V průměru má 337 obyvatel na km², ale mezi ostrovy existují velké rozdíly. Nejhustěji obydlený je Nzwani (650 obyv./km²), Njazidja 275 obyv./km² a Mwali 131 obyv./km². Až jedna pětina obyvatel odešla do Francie a zemědělci z Nzwani se stěhují na Mwali. V zahraničí žije přibližně 100 000 obyvatel Komor, hlavně ve východní Africe ([[Tanzanie]], [[Madagaskar]]) a ve Francii. Po oddělení Mahoré byli lidé z ostatních ostrovů z Mahoré vysídleni.

Národní identita obyvatel je založená na kořenech z pevninské [[Afrika|Afriky]] (patrné na matrilieární společenské struktuře) a je ovlivněná [[Islám]]em a francouzskou kulturou.

Na ostrovech existuje několik etnických skupin. Potomci arabských osadníků z Shirazu, Kafrové (ang. the Cafres) afričtí obyvatelé, kteří na ostrovy přišli ještě před Araby. Další africká skupina [[Makoa]], potomci otroků z východní Afriky a Malajsko-indonéské skupiny [[Oimatsaha]], [[Antalote]] a [[Sakalava]] (Sakalava hlavně na Mahoré). Potomci francouzských kolonistů – [[Kreolové]] – tvoří politicky významnou menšinu. Na ostrově Njazidja se nachází i malá osada tvořená potomky portugalských mořeplavců ze 16.století.

 

* Information Please Almanac, Houghton Mifflin Company, Boston & New York, 1997

* Africa South of the Sahara 2003. 32nd Edition. London: Europa Publications, 2002. ISBN 1-85743-183-9

== Externí odkazy ==

* {{Commonscat|Comoros}}