Verze z 1. 12. 2013, 15:07 editovat Varan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 095 editací m typo, odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 1. 2015, 12:08 editovat zrušit editaci Ivannah (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 693 editací m WPCleaner v1.34 - Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Franz_Krüger_-_Portrait_of_Emperor_Nicholas_I_-_WGA12289.jpg\|thumb\|250px\|[[Franz Krüger]]: Portrét cara Mikuláše I.z roku [[1852]].]] '''Mikuláš I. Pavlovič''' ([[ruština]] Николай I Павлович), 25. června/[[6. červenec\|6. července]] [[1796]] [[Puškin (město)\|Carskoje Selo]] u [[Petrohrad\|Sankt Petěrburgu]] – 18. února/[[2. březen\|2. března]] [[1855]] v Sankt Petěrburgu), z domu [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov\|Romanov-Holstein-Gottorp]] byl jako '''Mikuláš I.''' [[car]] [[Rusko\|ruského impéria]], [[finský velkokníže]] a v letech [[1825]] – [[1831]] posledním [[Polsko\|polským]] králem. Byl třetím synem cara [[Pavel I. ~~(car)~~Ruský\|Pavla I.]] a jeho druhé ženy Marie Fjodorovny, rozené princezny [[Sofie Dorota Württemberská\|Sophie Dorothey von Württemberg]]. == Život == Nikolaj byl po dobu vlády svého staršího bratra [[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandra I.]] zcela vzdálen od záležitostí vedení státu. V letech [[1814]] – [[1815]] podnikl velkou ("kavalírskou") cestu po mnoha evropských zemích. Poté, co se [[13. červen\|13. června]] [[1817]] oženil s [[Šarlota Pruská (~~1798–1860~~1798-1860)\|Charlotte von Preußen]] (~~1798-1860~~1798–1860, přijala ruské jméno ''Alexandra Fjodorovna''), starší dcerou [[Seznam pruských králů\|pruského krále]] [[Fridrich Vilém III.\|Fridricha Viléma III.]], žil se svou rodinou v Aničkinovském paláci v [[Petrohrad]]ě. Jeho oficiální rolí byla služba u armády, kde působil jako vrchní inspektor. [[Soubor:Nicholas1.jpg\|thumb\|left\|Car Mikuláš I.]] === Vláda === Když Alexandr I. [[1. prosinec\|1. prosince]] [[1825]] zemřel, aniž by zanechal potomků, byl Nikolaj zcela nečekaně konfrontován s nutností převzít vládu, neboť jeho starší bratr Konstantin Pavlovič se již v roce [[1823]] pro [[~~Morganatický~~Morganatické ~~sňatek~~manželství\|nerovnorodý sňatek]] zřekl následnictví trůnu. Dne [[24. prosinec\|24. prosince]] převzal Nikolaj formálně vládu a [[26. září]] [[1826]] byl v [[Moskva\|Moskvě]] [[korunovace\|korunován]] ruským carem a imperátorem. Několik let připravované vojenské spiknutí [[Děkabristé\|Děkabristů]], které vypuklo [[26. prosinec\|26. prosince]] [[1825]], Nikolaj rázně potlačil. Začal ihned po převzetí moci s budování autoritářského režimu, když si zprvu ponechal ministry svého bratra. Přitom se opíral o rozsáhlou [[byrokracie\|byrokracii]] a velkou armádu, [[Pravoslaví\|ortodoxní církev]] a otevřeně podporovaný ruský [[nacionalismus]]. Civilní správa stála pod vojenským dohledem. Osobní štáb carových poradců sestával výlučně z vysokých důstojníků. Řádek 13: V roce [[1826]] se Nikolaj rozhodl zamítnout zrušení [[nevolnictví]]. S rusifikací různých národností šly ruku v ruce i pokusy o obrácení [[Protestantismus\|protestantů]] a [[~~Katolictví~~Katolicismus\|katolíků]] k [[pravoslaví]]. Přes tyto masivní represe nebo také kvůli nim začala se za Nikolaje formovat různá opoziční hnutí. Řádek 20: Rozhodující vliv na Mikulášovu zahraniční politiku měl ministr [[Karl Robert von Nesselrode]]. Zde stejně jako v politice vnitřní v centru stálo potlačování revolučních hnutí v celé Evropě a Asii. V prvních letech Nikolajovy vlády se zahraniční politika Ruska obracela především k Asii a k přípravám na ovládnutí [[Osmanská říše\|Turecka]]. [[Rusko-perská válka]] v letech [[1826]] – [[1828]] přinesla Turkmančajskou smlouvou ([[22. únor]]a [[1828]]) významné územní zisky. V roce 1828 začala rusko-turecká válka, která rovněž znamenala získání dalších území a jiných výhod – východní pobřeží [[Černé moře\|Černého moře]], volnou dopravu po [[Dunaj]]i, Černém moři a [[Středozemní moře\|Středozemním moři]] a jako důsledek i vznik [[Řecké království\|Řeckého království]]. V roce [[1831]] bylo v ničivých devět měsíců trvajících bojích potlačeno tzv. ''Listopadové povstání'' v [[Polsko\|Polsku]]. Polský parlament ([[sejm]]) zbavil Mikuláše polské koruny a po potlačení povstání nechal Mikuláš "trvale začlenit" polské království do Ruska. Rostoucí vliv Ruska v [[Orient]]u se obzvláště silně ukázal, když se [[sultán]] [[Mehmed II.]] smlouvou z Hünkâr Iskelesi v roce [[1833]] Nikolajovi de facto podrobil a vyprosil si od něho pomoc proti rebelujícím [[~~Egypt\|egyptským~~egypt]]ským [[paša\|pašům]]. V Evropě byl Nikolaj považován za záštitu stávajících monarchistických pořádků a v roce [[1833]] opět oživil [[Svatá Aliance\|Svatou Alianci]]. Různé spolky s téměř všemi evropskými státy se ovšem neukázaly přínosné, když se Nikolaj v roce [[1853]] pokoušel podrobit si Turecko. [[Spojené království\|Británie]] a [[Francie]] se proti němu postavily v [[Krymská válka\|Krymské válce]]; Rusko zůstalo ve svém boji proti Turecku osamoceno a válka se nakonec zvrátila v konflikt mezi evropskými mocnostmi – Ruskem na jedné a Francií a Británií na druhé straně. Ještě před koncem bojů Mikuláš I. 18. února/[[2. březen\|2. března]] [[1855]] umírá. == Potomci == Z manželství s Alexandrou Fjodorovnou (rozenou [[Šarlota Pruská (~~1798–1860~~1798-1860)\|Šarlotou Pruskou]]) (1798–1860) vzešlo sedm dětí: * [[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]] (17. dubna 1818 – 1. března 1881), ruský car Řádek 39: * [[Olga Nikolajevna Romanovová (1822)\|Olga]] (30. srpna 1822 – 20. října 1892) ∞ [[1846]] württemberský král [[Karel I. Württemberský\|Karel I.]] * [[Alexandra Nikolajevna Romanovová\|Alexandra]] (12. června 1825 – 29. července 1844) ∞ [[1844]] landkrabě [[Bedřich Vilém Hesensko-Kasselský]] * [[Konstantin Nikolajevič ~~Romanov~~Ruský\|Konstantin]] (9. září 1827 – 13. ledna 1892), ruský velkokníže ∞ [[1848]] princezna [[Alexandra Sasko-Altenburská]] * [[Nikolaj Nikolajevič Romanov (1831–1891)\|Nikolaj]] (27. července 1831 – 13. srpna 1891), ruský velkokníže ∞ [[1856]] [[Alexandra Oldenburská]] * [[Michail Nikolajevič Romanov\|Michail]] (13. října 1832 – 5. prosince 1909), ruský velkokníže ∞ [[1857]] [[Cecílie Bádenská]] == Poznámka ==▼ V Rusku v té době platil [[juliánský kalendář]], na rozdíl od ostatní Evropy, kde se v té době používal již [[Gregoriánský kalendář\|kalendář gregoriánský]]. Proto jsou data v článku uváděna jak podle juliánského, tak podle gregoriánského kalendáře.▼ == Reference == {{Překlad\|de\|Nikolaus I. (Russland)\|60505520}}▼ == Literatura == Řádek 47 ⟶ 53: * Hans-Joachim Torke (Hrsg.): ''Die russischen Zaren 1547–1917'', C.H. Beck, München, 1999, ISBN 3-406-42105-9 * LINCOLN, W. Bruce. ''Nicholas I: emperor and autocrat of all the Russias''. DeKalb: Northern Illinois University Press, 1989. 424 s. * SVOBODA, Karel. Zahraniční politika Mikuláše I. v kontextu hospodářské situace impéria. ''Slovanský přehled'', 2010, 96(1-2), s. ~~27-40~~27–40. * ŠEDIVÝ, Miroslav. Mikuláš I. a Osmanská říše (~~1829-1833~~1829–1833). ''Historický obzor'', 2006, 17(11/12), s. ~~252-258~~252–258. * VYSKOČKOV, Leonid Vladimirovič. ''Imperator Nikolaj I: čelovek i gosudar'''. Sankt-Peterburg: Izdatel'stvo Sankt-Peterburgskogo universiteta, 2001. 638 s. Řádek 54 ⟶ 60: * [http://www.petersburg-info.de/html/nikolaus_i.html Zar Nikolaus I.] {{Ruský panovník\|pred=[[Alexandr I. Pavlovič]]\|funkce=Ruský car\|kdy=[[1825]] – [[1855]]\|po=[[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]]}}▼ ▲== Poznámka == {{Panovník\|pred=[[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandr II.]]\|soubor=\|co=[[Seznam polských panovníků\|Polský král]]\|kdy=[[1825]] – [[1831]]\|po=-\|soubor=Small Coat of Arms of Congress Poland.svg}}▼ ▲V Rusku v té době platil [[juliánský kalendář]], na rozdíl od ostatní Evropy, kde se v té době používal již [[Gregoriánský kalendář\|kalendář gregoriánský]]. Proto jsou data v článku uváděna jak podle juliánského, tak podle gregoriánského kalendáře. {{Panovník\|pred=-\|soubor=\|co=[[Seznam polských panovníků\|Titulární polský král]]\|kdy=[[1831]] – [[1855]]\|po=[[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr III.]]\|soubor=}}▼ {{Panovník\|pred=[[Alexandr I. Pavlovič\|Mikuláš I.]]\|po=[[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]]\|kdy=[[1825]] – [[1855]]▼ ~~== Poznámky ==~~ ▲{{Překlad\|de\|Nikolaus I. (Russland)\|60505520}} ▲{{Ruský panovník\|pred=[[Alexandr I. Pavlovič]]\|funkce=Ruský car\|kdy=[[1825]] – [[1855]]\|po=[[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]]}} ▲{{Panovník\|pred=[[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandr II.]]\|soubor=\|co=[[Seznam polských panovníků\|Polský král]]\|kdy=[[1825]] – [[1831]]\|po=-\|soubor=Small Coat of Arms of Congress Poland.svg}} ▲{{Panovník\|pred=-\|soubor=\|co=[[Seznam polských panovníků\|Titulární polský král]]\|kdy=[[1831]] – [[1855]]\|po=[[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr III.]]\|soubor=}} ▲{{Panovník\|pred=[[Alexandr I. Pavlovič\|Mikuláš I.]]\|po=[[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]]\|kdy=[[1825]] – [[1855]] \|co=[[Finské velkoknížectví\|Finský velkokníže]]\|soubor=Grand Duchy of Finland Arms.svg}} ~~{{DEFAULTSORT:Mikuláš I. Pavlovič}}~~ [[Kategorie:Ruští carové]] [[Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp]] [[Kategorie:Ruská velkoknížata]] [[Kategorie:Narození 1796]]▼ [[Kategorie:Úmrtí 1855]]▼ [[Kategorie:Nositelé Podvazkového řádu]] [[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]] [[Kategorie:Osobnosti krymské války]] [[Kategorie:Muži]]▼ [[Kategorie:Pravoslavní panovníci]] [[Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradě]]▼ [[Kategorie:Vládci Finska]] [[Kategorie:Polští králové]] ▲[[Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradě]] ▲[[Kategorie:Narození 1796]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 1855]] ▲[[Kategorie:Muži]]

Mikuláš I. Pavlovič: Porovnání verzí