Verze z 8. 9. 2014, 22:12 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 1. 2015, 12:11 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 61 051 editací Infobox, typografie, citační šablony Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox budova [[Soubor:Paradis 008.jpg\|thumb\|''Kopec Chotyně, stanoviště hradu'']]'''Paradis''' je zřícenina šlechtického [[hrad]]u z přelomu 14. a 15. století. Nachází se v nadmořské výšce 273 m na vrchu Chotyně u [[Rtyně nad Bílinou]]. Doba jeho zániku není známá. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva a terénní nerovnosti. [[Hradiště]] je chráněno jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| název = Paradis ~~\| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=155411~~ \| typ = hrad ~~\| datum přístupu = 2011-9-17~~ \| ~~vydavatel~~obrázek = ~~Monumnet.npu~~Paradis 008.czjpg \| popisek = Vrch Chotyně se staveništěm hradu ~~}}</ref>~~ \| využití = \| poloha = vrch Chotyně \| obec = [[Rtyně nad Bílinou]] \| země = Česká republika \| zeměpisná šířka = 50.596806 \| zeměpisná délka = 13.912742 \| loc-map = {{LocMap \| Česko \| mark = Castlesymbol.svg \| marksize = 12 \| label = Paradis \| position = right \| lat = 50.596806 \| lon = 13.912742 \| float = center \| relief = 1 \| caption =}} \| stavitel = \| další majitelé = \| současný majitel = \| sloh = \| architekt = \| výstavba = počátek 15. století \| přestavba = \| zánik = \| commons = Category:Paradis \| rejstřík památek = 43153/5-2733 \| www = }} '''Paradis''' je zřícenina šlechtického [[hrad]]u z  přelomu 14. a 15. století. Nachází se v nadmořské výšce 273 m n. m. na vrchu Chotyně u [[Rtyně nad Bílinou]]. Doba jeho zániku není známá. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva a terénní nerovnosti. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky\|kulturní památka ČR]].<ref>{{MonumNet\|název=Výšinné opevněné sídliště\|ID=155411\|datum=2015-01-02}}</ref> == Historie == O hradu existuje jediná písemná zmínka z roku [[1402]], kterou v [[Drážďany\|drážďanském]] archivu objevil a krátce nato i editoval [[Hermann Hallwich]].<ref>{{Citace periodika O hradu existuje jediná písemná zmínka z roku 1402, kterou v [[Drážďany\|drážďanském]] archivu objevil a krátce nato i editoval [[Hermann Hallwich]].<ref>Hallwich, Hermann, ''Die Burg Paradies in Böhmen'', Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen VII, 1869, s. 43-46</ref> V této listině oznamují rytíři Beneš z Hořovic, Jindřich Spiegl a Dobeš z Bran, že jim [[míšeň]]ský [[markrabí]] [[Vilém I. Míšeňský\|Vilém I.]] povolil vystavět na vrchu ''Choteny'' [[hrad]] jménem ''Paradis''.<ref>Durdík, Tomáš, ''Ilustrovaná encyklopedie českých hradů'', vyd. Libri, Praha 2000, s. 419, ISBN 80-7277-003-9</ref> Jméno hradu bylo odvozeno z latinského slova ''paradisus'', které značí [[ráj]]. Paradis se v listině uvádí jako [[Man (leník)\|manství]] hradu [[Osek (hrad)\|Rýzmburka]] u [[Osek (okres Teplice)\|Oseka]], který od roku [[1398]] Vilémovi patřil. Pro fakt, že se Paradis později v písemných pramenech již ani jednou nevyskytl, mohou existovat tři vysvětlení. Nemusel být dostavěn, mohl být zničen krátce po svém postavení už za [[husitství\|husitských válek]] v souvislosti s válečnými akcemi v době [[Bitva u Ústí nad Labem\|bitvy u Ústí nad Labem]] roku [[1426]],<ref>Anděl, Rudolf (ed.), ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', sv. 3, Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, s. 368</ref> případně existoval dál pod jiným názvem. [[August Sedláček]] považoval za pravděpodobné, že Paradis byl přejmenován na Stoličky, což je tvrz opuštěná v 16. století, jejíž lokalizace není známá.<ref>Sedláček, August, ''Hrady, zámky a tvrze Království českého'' XIV, Praha 1936, s. 154</ref> V každém případě byl Paradis jediným hradem, který kdy míšeňský markrabí v Čechách založil. \| příjmení = Hallwich \| jméno = Hermann \| titul = Die Burg Paradies in Böhmen \| periodikum = Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen VII \| rok = 1869 \| strany = 43–46 \| jazyk = německy }}</ref> V této listině oznamují rytíři Beneš z Hořovic, Jindřich Spiegl a Dobeš z Bran, že jim [[míšeň]]ský [[markrabí]] [[Vilém I. Míšeňský\|Vilém I.]] povolil vystavět na vrchu ''Choteny'' [[hrad]] jménem ''Paradis''.<ref name="durdik">{{Citace monografie \| příjmení = Durdík \| jméno = Tomáš \| odkaz na autora = Tomáš Durdík \| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2002 \| isbn = 80-7277-003-9 \| počet stran = 736 \| kapitola = Paradis \| strany = 419 }}</ref> Jméno hradu bylo odvozeno z latinského slova ''paradisus'', které značí [[ráj]]. Paradis se v listině uvádí jako [[Manská soustava\|manství]] hradu [[Osek (hrad)\|Rýzmburka]] u [[Osek (okres Teplice)\|Oseka]], který od roku [[1398]] Vilémovi patřil. Pro fakt, že se Paradis později v písemných pramenech již ani jednou nevyskytl, mohou existovat tři vysvětlení. Nemusel být dostavěn, mohl být zničen krátce po svém postavení už za [[husitství\|husitských válek]] v souvislosti s válečnými akcemi v době [[Bitva u Ústí nad Labem\|bitvy u Ústí nad Labem]] roku [[1426]],<ref name="andel">{{Citace monografie \| příjmení = Anděl \| jméno = Rudolf \| odkaz na autora = Rudolf Anděl \| spoluautoři = a kolektiv \| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy \| vydavatel = Nakladatelství Svoboda \| místo = Praha \| rok = 1984 \| počet stran = 664 \| kapitola = Paradies – hrad \| strany = 368 \| svazek = III}}</ref> případně existoval dál pod jiným názvem. [[August Sedláček]] považoval za pravděpodobné, že Paradis byl přejmenován na Stoličky, což je tvrz opuštěná v 16. století, jejíž lokalizace není známá.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Sedláček \| jméno = August \| odkaz na autora = August Sedláček \| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko \| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency \| místo = Praha \| rok = 2000 \| kapitola = Chotěny, Stoličky \| strany = 154 \| svazek = 14 \| počet stran = 445}}</ref> V každém případě byl Paradis jediným hradem, který kdy míšeňský markrabí v Čechách založil. [[Soubor:Paradis 005.jpg\|thumb\|''Kříž na vrcholu kopce, v pozadí vesnice Žalany a Bořislav a hora Milešovka'']] == Stavební podoba == Struktura hradu není zcela jasná. Hradní jádro se nepochybně rozkládalo na vrcholu kopce v místech, kde dnes stojí kříž, postavený zde v roce [[2003]] a  vysvěcený o  rok později. Zde se dochovaly jediné dva nevýrazné fragmenty zdiva, jinak z hradu nezůstaly žádné zděné nadzemní relikty. Východně i  západně od jádra jsou patrné příkopy. Směrem k západu přechází hřbet v rozlehlou plošinu. Na jejím západním konci se dochoval úsek příkopu s  valem.<ref>Pažourek, Vlastimil (ed.), ''Hrady na hranici Čechy – Sasko'', Iniciativa pro děčínský zámek 2012, Děčín 2012, s. 98-101, ISBN 978-80-905025-0-5</ref> Je možné, že se jednalo o opevněné [[předhradí]], může se však také jednat o pozůstatek pravěkého [[hradiště]]. Do tohoto prostoru ústí od severu původní přístupová cesta. Není také zřejmé, zda plošina východně od hradního jádra byla součástí obrany hradu a zda byla zastavěna. Odpovědi na tyto otázky by mohl dát pouze [[archeologie\|archeologický]] průzkum.{{Citace monografie \| příjmení = Pažourek \| jméno = Vlastimil \| titul = Hrady na hranici Čechy – Sasko \| vydavatel = Iniciativa pro děčínský zámek \| místo = Děčín \| rok = 2012 \| počet stran = 246 \| strany = 98–101 \| isbn = 978-80-905025-0-5 }}</ref> Je možné, že se jednalo o opevněné [[předhradí]], může se však také jednat o pozůstatek pravěkého [[hradiště]]. Do tohoto prostoru ústí od severu původní přístupová cesta. Není také zřejmé, zda plošina východně od hradního jádra byla součástí obrany hradu a zda byla zastavěna. Odpovědi na tyto otázky by mohl dát pouze [[archeologie\|archeologický]] průzkum. == Přístup == Z  návsi ve [[Rtyně nad Bílinou\|Rtyni]] stoupáme po východním úbočí zalesněného kopce, který se místními nazývá výhradně Kotín. Po levé ruce je pole. Za mysliveckým posedem vstupuje do lesa cesta, která vede na vrchol kopce. == ~~Odkazy~~Reference == <references/> ~~=== Reference ===~~ ~~<references />~~ === Literatura ~~neuvedená v referencích =~~== * {{Citace periodika * Houzim, František Jan, ''Měření hradu Paradies v roce 1976'', Hláska 16, 2005, č. 2, s. 21-23 \| příjmení = Úlovec * Úlovec, Jiří, ''Hrad Paradies a panská sídla ve Rtyni nad Bílinou'', Hláska 15, 2004, s. 53-56 \| jméno = Jiří \| odkaz na autora = Jiří Úlovec ~~=== Externí odkazy ===~~ \| titul = Hrad Paradies a panská sídla ve Rtyni nad Bílinou * {{Commonscat\|Paradis}} \| periodikum = Hláska * [http://www.hranice1459.cz/cs/node/106] Základní údaje \| odkaz na periodikum = Hláska (zpravodaj) * [http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3306%3Ahrad-paradies-co-je-pod-nim&Itemid=80] Pověst o hradu \| rok = 2004 * [http://www.zamky-hrady.eu/hrady-paradies-detaily,121] Základní údaje, přístup, foto \| ročník = XV * [[:de:Hermann Hallwich]] \| číslo = 4 \| strany = 53–56 \| url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska15-4.pdf \| issn = 1212-4974 }} * {{Citace periodika \| příjmení = Houzim \| jméno = František Jan \| titul = Měření hradu Paradies v roce 1976 \| periodikum = Hláska \| odkaz na periodikum = Hláska (zpravodaj) \| rok = 2005 \| ročník = XVI \| číslo = 2 \| strany = 21–23 \| url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hláska16-2.pdf \| issn = 1212-4974 }} == Externí odkazy == ~~{{Geo cz\|50\|35\|48.50\|13\|54\|45.87}}~~ * {{Commonscat\|Paradis}} * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=3075 Paradis na Hrady.cz] * [http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3306%3Ahrad-paradies-co-je-pod-nim&Itemid=80 Pověst o hradu] * [[:de:Hermann Hallwich\|Hermann Hallwich (německy)]] [[Kategorie:Zaniklé hrady v okrese Teplice]]

Paradies: Porovnání verzí