Adolphe Thiers: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
narovnání |
Podstatné rozšíření, obr, -Pahýl značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 18:
|poznámky =
|}}
[[Soubor: Adolphe_Thiers_Nadar_2.JPG |thumb|upright=1.0|[[Nadar]]: Adolphe Thiers ]]
'''Louis Adolphe Thiers''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1797]], [[Marseille]] – [[3. září]] [[1877]], [[Saint-Germain-en-Laye]]) byl [[Francie|francouzský]] [[historik]] a [[politik]]. Během [[červencová monarchie|Červencové monarchie]] zastával funkci ministra a tzv. ''předsedy Rady'' (funkce totožná s postem [[seznam premiérů Francie|premiéra]]), za [[druhé císařství|druhého císařství]] byl poslancem. Byl rovněž prvním [[Prezident Francie|prezidentem]] [[Třetí Francouzská republika|třetí republiky]].▼
[[Soubor: Adolphe Thiers by Disdéri, Paris-crop.jpg |thumb|upright=1.0|Desidéri: Adolphe Thiers (před 1877)]]
▲'''Louis Adolphe Thiers''' [''lui adolf ťijér''] ([[15. duben|15. dubna]] [[1797]], [[Marseille]] – [[3. září]] [[1877]], [[Saint-Germain-en-Laye]]) byl [[Francie|francouzský]] publicista, [[historik]] a konzervativně-liberální [[politik]]. Neobyčejně plodný, i když ne příliš spolehlivý historik vydal „Dějiny francouzské revoluce“ v 10 svazcích a dějiny napoleonské doby ve 20 svazcích. Za své čtyřicetileté kariéry energického a prozíravého, ale také bezohledného politika vystřídal různé postoje, což mu vyneslo mnoho nepřátelství. Od roku 1830 a v roce 1830 prosazoval nastolení [[konstituční monarchie]]. Během [[červencová monarchie|Červencové monarchie]] zastával funkci ministra a tzv. ''předsedy Rady'' (
==
=== Mládí ===
Thiersův otec byl dobrodruh, černá ovce své rodiny, a jeho matku brzy opustil, takže mladého Adolphe vychovávala matka a babička. Po maturitě v Marseille studoval práva v [[Aix-en-Provence]]. Byl vynikající student, obdivoval [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] a živě se zajímal o politiku, takže si získal řadu významných přátel a krátce tam působil jako advokát. Roku 1821 odešel do Paříže, kde se pohyboval mezi liberálními politiky a získal i podporu pověstného ministra [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord|Talleyranda]]. Psal pro liberální deník ''Le Constitutionel'' a v letech 1823-1827 vydal „Dějiny francouzské revoluce“ v 10 svazcích, které ho proslavily. Přes množství nepřesností jeho příznivější hodnocení revoluce přesně odpovídalo dobové náladě a roku 1833 byl zvolen členem [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]]. V letech 1845-1862 vydal velmi podrobné dějiny napoleonské doby (konzulátu a císařství) ve 20 svazcích.
=== Za Ludvíka-Filipa a Ludvíka Napoleona ===
V roce 1827 se spřátelil s rodinou bohatého bankéře A. Dosne a 1833 se oženil s jeho dcerou. Byl tak finančně zajištěn, ve vysoké společnosti však neměl dobré jméno. Roku 1830 spoluzaložil deník ''Le National'' jako opozici proti králi [[Karel X.|Karlu X.]] a po [[Červencová revoluce|Červencové revoluci]] silně podporoval [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa]] a konstituční monarchii. Tehdy napsal slavnou větu, že „král kraluje, ale nevládne“. Za Ludvíka Filipa byl třikrát ministrem vnitra a dvakrát premiérem. Poprvé v roce 1836 byl předsedou vlády, kterou spolu s [[François Guizot|Guizotem]] a [[Victor de Broglie|V. de Broglie]] ovládal. Thiers se spolu s [[Klemens Wenzel von Metternich|kancléřem Metternichem]] marně snažil pro Ludvíka Filipa vyjednat sňatek s rakouskou princeznou a plánoval vojenskou intervenci ve Španělsku. Když se nic nezdařilo, abdikoval.
Roku 1840 byl opět předsedou vlády a v mocenských bojích dal najevo takovou míru prospěchářského oportunismu, že o něm [[Honoré de Balzac|Balzac]] napsal, že "Thiersovou jedinou myšlenkou je pan Thiers". Jeho dobrodružné plány na podporu egyptského povstání nebo nárok na území po levém břehu [[Rýn]]a vyvolaly prudkou odezvu v zahraničí a král Thierse odvolal.
=== V opozici k Napoleonovi III. ===
Když byl po revoluci 1848 zbaven vládních funkcí, připojil se k demokratické pravici a podporoval kandidaturu [[Napoleon III.|Ludvíka-Napoleona Bonaparte]] na prezidenta konzervativní republiky. Roku 1851 však ostře kritizoval pokus o převrat, kterým vzniklo [[Druhé císařství]]. Po převratu musel uprchnout do Švýcarska a po návratu se stáhl do soukromí. Když se režim liberalizoval, byl 1853 znovu zvolen do paralamentu, kde hájil „nezbytné svobody“ a varoval před rostoucí mocí Pruska. Před rokem 1870 se však vehementně postavil proti válce, na niž Francie podle něho nebyla připravena.
=== V čele Třetí republiky ===
Po porážce a pádu císařství v září 1870 odmítl účast v provizorní republikánské vládě, která chtěla dál bojovat, ale na žádost jejího předsedy [[Jules Favre|Julese Favre]] objížděl evropské dvory a snažil se je pohnout k jednání. Ještě ve [[Versailles]] se snažil přesvědčit [[Otto von Bismarck|Bismarcka]], ale marně. Podle příměří z 28. ledna 1871 byly narychlo zorganizovány volby a 17. února 1871 zvolil nový parlament Thierse provizorním presidentem i předsedou vlády. 26. února podepsal Thiers s Bismarckem předběžnou mírovou smlouvu, kterou parlament vzápětí ratifikoval, a 10. května 1871 [[Frankfurtská smlouva|Frankfurtskou smlouvu]].
To však bylo pro pařížany příliš: hanebná porážka, ztráta území i obavy z obnovení monarchie vyvolaly lidové povstání, známé jako [[Pařížská komuna]], které se zorganizovalo v samosprávu města. Thiersova vláda ve Versailles se po bezvýsledných jednáních rozhodla povstání rozdrtit, což se stalo v tzv. „krvavém týdnu“ (20.-28. května 1871), kdy bylo město dobyto a následovaly perzekuce a soudy. Podle odhadů britského historika R. Tombse byly ztráty komunardů 6 000 až 7 500 mužů, z toho asi 1 400 bylo popraveno. Versailleské vojsko ztratilo asi 1 000 mrtvých a nezvěstných a asi 6 500 raněných.<ref>[http://www.h-france.net/Salon/Salonvol3no1.pdf Dostupné online] </ref>
Jako hlava státu i vlády se Thiers pustil do obtížných reforem. Francie měla zaplatit Německu 5 miliard franků, což odpovídalo dvěma až třem státním rozpočtům. Thiers odmítl zavést zdanění majetku a prosadil vypsání veřejné půjčky, která v několika dnech vynesla přes 4 miliardy a za rok opustili Francii poslední okupační vojáci. Thiers dále zavedl volenou samosprávu departementů a nepřímou volbu starostů menších měst, kdežto ve velkých městech je jmenovala vláda. Thiers také reformoval armádu a vojáci neměli volební právo. Naopak parlament přesně vymezil jeho pravomoci a stanovil, že může presidenta kdykoli odvolat.
Také politicky byla Thiersova pozice velmi obtížná. Většinu v parlamentu měli sice monarchisté, ti však byli rozděleni na dva nesmiřitelné tábory: jedni podporovali návrat k linii Karla X., druzí linii orleánskou. Thiers, který zpočátku podporoval orleánskou konstituční monarchii, postupně přešel k republikánům a monarchistům vysvětlil, že „pro vás ani pro nás už dnes monarchie není možná“. Když pominula okupace, Thiers už nebyl nenahraditelný a jeho popularita klesala: stačil si totiž znepřátelit všechny tři skupiny poslanců. 23. května 1873 abdikoval a parlament téhož dne zvolil generála [[Patrice de Mac-Mahon]]a, který velel potlačení komuny.
Thiers byl pohřben na hřbitově Père-Lachaise s velkými oslavami, jeho hodnocení ve francouzské historii i ve veřejném mínění se však výrazně měnilo a je stále předmětem sporů.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku francouzské a anglické Wikipedie. ''
<references/>
=== Literatura ===
* {{NK ČR|jn20000701800}}▼
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Thiers, Adolphe. Sv. 25, str. 366
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Adolphe Thiers}}
* {{Wikicitáty|osoba=Adolphe Thiers}}
▲* {{NK ČR|jn20000701800}}
{{Prezidenti Francie}}
Řádek 37 ⟶ 68:
[[Kategorie:Francouzští politici]]
[[Kategorie:Prezidenti Francie]]
[[Kategorie:Francouzští historici]]
[[Kategorie:Členové Francouzské akademie]]
[[Kategorie: Nositelé velkokříže Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]▼
[[Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise]]▼
[[Kategorie:Narození 1797]]
[[Kategorie:Úmrtí 1877]]
▲[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Muži]]
▲[[Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise]]
| |||