Alí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: ar:علي بن أبي طالب je na seznamu nejlepších článků; kosmetické úpravy |
m typografické úpravy |
||
Řádek 14:
=== Opozice vlastního rodu ===
Ve vlastním rodě musel Alí čelit třem lidem – Talhovi, az–Zuubajrovi a Prorokově manželce Ajše. Po Uthmánově vraždě se všichni tři nacházeli v Mekce, kde požívali práva azylu. Ještě v průběhu roku 656 se však na velbloudech přesunuli do jižní Mezopotámie, kde se jim podařilo ovládnout [[Basra|Basru]].<ref name="tauer45">F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.45.</ref> Alí musel kvůli rozjitřeným poměrům opustit [[Hidžáz]], následoval je a
V zimě roku 656 pak přitáhl před Basru a snažil se s odpůrci vyjednávat. Jednání však dopadla neúspěšně a došlo k bitvě, která je známá jako „Velbloudí bitva“.<ref>R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s.247n. </ref> Tradiční název má souvislost s Ajšou, která po smrti Talhy a az–Zubajra velela vojsku z hřbetu svého velblouda. Poté, co byla Ajša zajata, se stal Alí vítězem, přičemž ovládl celý [[Irák]]. Ajšu pak propustil na svobodu a zajistil jí bezpečný doprovod do Mediny.<ref name="tauer45"/> Toto vítězství mu zároveň zajistilo podporu řady odpadlých provincií.<ref> Š. F. Haeri, Základy. s.115. </ref> Jediným protivníkem, který stále bojoval byl [[Mu'ávija I.|Mu´ávija]] z rodu Umajjovců, místodržící [[Sýrie]].
Řádek 21:
Mu'ávija, nejvýznamnější člen rodu Umajjovců, byl [[Guvernér|místodržícím]] v Sýrii téměř dvacet let. Za tuto dobu zde měl vybudovanou silnou pozici. Roku [[656]] se prohlásil mstitelem a rozhodl se s Alím bojovat.
Alí proti Mu´ávijovi vytáhl roku [[657]] a jejich vojska se střetla v bitvě u Siffínu. Bitva, která je proslulá zdlouhavým vyjednáváním, by pravděpodobně dopadla v Alího prospěch, ale opět se projevily Alího negativní vlastnosti nerozhodnost a
Z nerozhodné bitvy pak vzešlo diplomatické jednání, které měli vést zástupci obou zúčastněných stran. Toto jednání mělo přinést smír. Za Mu´áviju jednal [[Amr ibn al-Ás]], za Alího se zúčastnil [[Abú Músa al–Ašarí]]. Amr ibn al-Ás byl lepším vyjednavačem a podařilo se mu prosadit rozhodnutí, že se uskuteční nová volba chalífy, které se nebude účastnit ani Alí ani Mu´ávija.<ref name="Tauer"> F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.46. </ref>
Toto rozhodnutí se pro Alího stalo nepřijatelným a rozhodl se obnovit boj. Tím porušil dohodu a otevřeně vystoupil proti Mu´ávijovi, čímž ztratil mnoho svých stoupenců, kteří se proti němu vzbouřili. V červenci [[658]] se mu tyto rebely podařilo porazit a
=== Další rozštěpení muslimské obce
V průběhu bitvy u Siffínu roku 657 došlo k zásadní rozepři. Poté, co Alí kvůli použití knih Koránu přímo v bitvě boj zastavil a
Tito lidé se zřekli Alího, a prohlásili, že hlavou muslimské obce se může stát kterýkoliv pravověrný muslim, což bylo také jediné čím se od dosavadních dvou proudů Islámu lišili Zvolili si proto vlastního chalífu a začali šířit svou tezi. Cháridžovci používali v těchto letech hlavně násilí, napadali široké okolí Kúfy a po Alího zásahu, kdy je roku 658 porazil se rozptýlili po celém Iráku a nadále vyvolávali nepokoje.<ref name="Tauer"/> Roku 661 pak zavraždili i samotného chalífu Alího.
| |||