Kostel svatého Štěpána (Praha): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+Zvonice
+obr zvonice, drobnosti
Řádek 1:
[[Soubor:Church-Štěpán-Prague3.jpg|right|thumb|Pohled na kostel od západu]]
'''Kostel svatého Štěpána''' se nachází v ulici Štěpánská v [[Praha 2|Praze 2]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]]. Jedná se o [[gotická architektura|gotický]] kostel z 2. poloviny 14. století, který byl postaven v blízkosti [[Románská architektura|románské]] [[Rotunda svatého Longina|rotundy sv. Štěpána]]. Kostel byl zasvěcen [[Sv.Svatý Štěpán|sv. Štěpánovi]] a [[rotunda]] byla následně přesvěcena [[longin|sv. Longinovi]].
 
== Historie ==
Kostel sv. Štěpána byl založen [[Karel IV.|Karlem IV.]] současně s Novým Městem v polovině 14. století, kdy plnil funkci [[farní kostel|farního kostela]] pro horní část Nového Města pražského (pro dolní část Nového Města plnil tuto funkci [[Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty|kostel sv. Jindřicha]]). Kostel v době vzniku spravoval [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|řád křižovníků]], když právě od křížovníků Karel IV. získal většinu pozemků pro založení Nového Města.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lorenc | jméno = Vilém | odkaz na autora = | titul = Nové Město pražské | vydavatel = SNTL | místo = Praha | rok = 1973 | počet stran = 232 | strany = 99}}</ref> Kostel se stavěl v letech 1351-1401, kdy je jako hlavní stavitel zmiňován mistr Jiří. Dokončení západní věže je datováno na rok 1401, kdy již celý kostel musel být postaven. Ke kostelu náležel rozsáhlý pozemek (vyplňující většinu prostoru mezi dnešními ulicemi Štěpánská, Ječná, Na Rybníčku a Žitná), na kterém byl rozsáhlý hřbitov (např. při [[Černá smrt|morové epidemii]] v roce 1502 bylo na hřbitově pochováno více než 15 tis. osob)<ref>Lorenc, s. 110.</ref> a farní zahrada. Na pozemku byla postavena fara (v jihozápadním rohu), škola, dřevěná [[zvonice]] (přestavěná na kamennou začátkem 17. století), škola, kaple Všech svatých a Jeruzalémská kaple<ref>Lorenc, s. 166.</ref>; na pozemku také ležela rotunda sv. Logina.
 
V roce 1686 byla k jižní stěně lodi přistavěna tzv. Kornelská kaple, k severní stěně [[sakristie]] pak roku 1739 otevřená kaple Branberská. Roku 1866 byla k severní části [[Loď (architektura)|lodi]] přistavěna [[Novogotika|novogotická]] předsíň. [[Purismus (architektura)|Puristická úprava]] z let 1874-1879, při níž byly vytvořeny nové [[kružba|kružby]] v [[Kněžiště|presbyteriu]], nová okna v hlavní lodi, průčelí i v lodích vedlejších, je práce [[Josef Mocker|Josefa Mockera]], známého restaurátora té doby. V současnosti kostel spravuje [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] farnost u sv. Štěpána a je ve vlastnictví [[Arcidiecéze pražská|Arcibiskupství pražského]].
Řádek 25:
V západním průčelí je na osu kostela navržena čtyřhranná mohutná věž, která je zastřešena novogotickou helmicí, vysokou stanovou střechou s [[nároží|nárožními]] věžičkami dle návrhu [[Josef Mocker|Josefa Mockera]] z roku 1875. Předchozí kryt věže z roku 1605 spadl za velké vichřice v roce 1870. 57 metrů vysoká věž je nepravidelně členěna čtyřmi kordonovými [[římsa]]mi.
 
Na západní straně věže v 2. podlaží najdeme drobný zazděný [[výklenek]], ve 3. [[podlaží]] velké trojdělené gotické okno, opět navržené Mockerem a v 5. podlaží architektonicky jednoduché dvojité gotické okno. Na samotném vrchu pod okapem střechy jsou umístěny novodobé hodiny. Zdi věže jsou omítnuty. K věži jsou připojena dvě schodiště, z jižní strany schodiště točité s průběžnými okénky se zkoseným [[ostění]]m, ze strany severní pak schodiště [[renesance|renesanční]] pravoúhlé, které zároveň kryje západní [[průčelí]] vedlejší severní lodi. V přízemí věže najdeme [[renesance|renesanční]] portál, který je půlkruhově sklenutý a v současnosti slouží jako hlavní vstup do chrámu.
 
== Kornelská kaple ==
[[Kaple]], která přiléhá k jižní vedlejší lodi a narušuje téměř pravidelné půdorysné uspořádání, byla ke kostelu přistavena roku 1686. Prostor kaple je ze západní a východní strany osvětlována štíhlými půlkruhově ukončenými okny. V jižní stěně pak nalezneme slepý kamenný portálek s profilací [[ostění]]. [[Interiér]] kaple je převážně [[baroko|barokní]]. Najdeme zde barokní mříž s kovanými kyticemi z doby kolem roku 1680, která odděluje prostor kaple od hlavního chrámového prostoru. Prostor je zaklenut [[kolupe|kopulí]] na [[pendentiv]]ech, které usedají na úseky [[kladí]], jež je neseno koutovými [[pilastr]]y. Kapli dominuje raně barokní, dřevěný, portálový [[oltář]] Snímání z kříže s [[plastika]]mi sv. Jana Křtitele a sv. Řehoře. Titulní obraz je vynikající prací od M. Zimprechta.
 
== Kaple Branbergerů – Branbergerovská kaple ==
Řádek 42:
 
== Zvonice ==
[[Soubor:KostelSvStepanaZvonice.JPG|thumb|right|Zvonice z jihu]]
U kostela v prostoru bývalého hřbitova, je samostatně stojící věž sloužící jako [[zvonice]]. Byla postavena na místě starší, dřevěné v letech [[1600]]—[[1604]]. Zvony byly zrekvírovány během světových válek, zbyl zvon Štěpán o hmotnosti asi 2 t z roku [[1490]] od novoměstského zvonaře Jiřího. <ref>http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-stepana.html</ref>
 
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Štěpán07.jpg|thumb|right|Portál novogotické předsíně]]
V kostele je pochován nejslavnější sochař českého baroka [[Matyáš Bernard Braun]]. Dne 29. 8. 1849 zde měl svatbu skladatel [[Antonín Dvořák]]. Posléze i jeho zeť, skladatel a houslista [[Josef Suk]], s Dvořákovou dcerou Otylkou.