Andrej Hlinka: Porovnání verzí

'''Andrej Hlinka''' ([[27. září]] [[1864]], Černová, dnes část [[Ružomberok|Ružomberku]] —– [[16. srpen|16. srpna]] [[1938]], [[Ružomberok]]) byl [[Slovensko|slovenský]] [[římskokatolická církev|katolický]] [[kněz]], [[politik]], vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, signatář [[Martinská deklarace|Martinské deklarace]] a zakladatel a vůdčí osobnost [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Hlinkovy slovenské ľudové strany]] (tzv. Ľuďáků).

Hlinka absolvoval kněžský seminář při [[Spišská kapitula|Spišské kapitule]], na kněze byl vysvěcen v roce [[1889]]. Byl farářem na různých místech, naposledy v Ružomberku. Už v mládí začal politickou kariéru v řadách [[křesťanská demokracie|křesťanskodemokratické]] [[Ľudová strana|Ľudové strany]], vedené [[hrabě]]tem Zichym. Stranu opustil poté, co se vzdala principů národnostní [[tolerance]], a stal sa významným představitelem pravicového křídla [[Slovenská ľudová strana|Slovenské ľudové strany]]. V roce [[1897]] se stal redaktorem [[Ľudové noviny|Ľudových novin]], v roce [[1906]] založil [[Ľudová banka|Ľudovou banku]] a v roce [[1910]] slovenské tiskárny v [[Bratislava|Bratislavě]]. Mezitím byl v letech 1906-1906–[[1909]] ve vězení, protože se vyslovil proti národnostnímu útlaku v Uhersku a žádal pro [[Slováci|Slováky]] slovenské školy. Ve vězení se setkal a polemizoval s pozdějším maďarským komunistickým vůdcem [[Béla Kun|Bélou Kunem]]. Psal a překládal teologická díla.

V roce [[1918]] se Hlinka stal členem nově vytvořené [[Slovenská národní rada (1918)|Slovenské národní rady]]. Na samém počátku byl nakloněn myšlence jednotného „[[Československý národČechoslovakismus|československého národa]]“, rychle ji však opustil. Ještě v témže roce se podílel na založení [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Slovenské ľudové strany]], jíž se stal předsedou. Byl vůdčí osobností delegace Slováků, která v létě [[1919]] působila ve [[Francie|Francii]] na [[Pařížská mírová konference (1919)|Versailleské konferenci]], kde žádal autonomii pro Slovensko. Na tuto konferenci však nebyl Hlinka vůbec vpuštěn a po návratu byl uvězněn. Důvodem uvěznění bylo, že cestoval do [[Versailles]] na falešný pas. V roce [[1924]] byl jmenován [[papežský komoří|papežským komořím]] a v roce [[1927]] apoštolským protonotářem. V roce [[1925]] se jeho strana přejmenovala na [[Hlinkova slovenská ľudová strana|Hlinkovu slovenskú ľudovú stranu]] (HSĽS), jíž byl až do konce svého života lídrem a hlavním ideologem. V letech [[1918]] až [[1938]] byl vůdce poslanecké frakce SĽS a posléze HSĽS v československém [[Národní shromáždění republiky Československé (1920-19391920–1939)|Národním shromáždění]]. Krátce před svou smrtí se dohodl na spolupráci mezi HSĽS, [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]] a politickým vůdcem [[Maďaři|maďarské]] menšiny v Československu, hrabětem [[János Esterházy|Esterházym]].

{{Portály|Politika|Slovensko}}

[[Kategorie:NarozeníÚmrtí v16. Ružomberokusrpna]]