Verze z 20. 12. 2014, 19:45 editovat Harold (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Správci 268 863 editací m linkfix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 12. 2014, 13:40 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 552 editací →‎Historie: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace Přejít na další porovnání →
Řádek 25: == Historie == Na místě dnešního zámku vybudovali ve [[14. století]] gotickou tvrz se statkem ~~páni~~pánů z [[Říčany\|Říčan]]. Tvrz byla v jejich vlastnictví až do 90. let 14. století, kdy se stala majetkem měšťanů z [[Praha\|Prahy]]. Od roku [[1404]] byla majetkem Jana Dubečského z Dubče; jeho dědici později přistavěli věž a baštu s předsunutým opevněním. Po vymření rodu roku [[1508]] zdědili majetek [[Zápští ze Záp]]. Ti také provedli přestavbu na renesanční zámek. Roku [[1616]] od nich zámek koupil rada císaře [[Rudolf II.\|Rudolfa II.]], Ondřej Hannewald z Eckersdorfu. Za [[třicetiletá válka\|třicetileté války]] byl zámek zpustošen. Ruina postupně střídala majitele; obnova byla zahájena teprve [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuity]] z koleje svatého Klimenta na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě v Praze]]. Ti jej koupili v roce [[1669]] a začali stavbu rekonstruovat na trojkřídlém půdorysu. Mezi zámkem a kostelem postavili také budovu pivovaru. V jejich majetku byl zámek do roku [[1685]]. Později opět střídal často majitele a chátral. V roce [[1802]] se majitelem stal hrabě [[Jan z Nostic-Rienecku]], ~~jejž~~jenž nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. V roce [[1885]] se dědička rodu, Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca\|Arnošta Silva-Taroucu]]. Na jeho podnět byl zámek v letech [[1889]] až [[1894]] přestavěn novorenesančně. Přitom byla zvýšena věž, osazeny renesanční štíty a atiky. Souběžně začal Silva-Taroucca budovat okolní park. Z důvodu finanční náročnosti Silva-Tarouca v roce [[1927]] zámek i park prodal [[Československo\|československému státu]]. Jeho správa po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] spadala pod [[Botanický ústav ČSAV]], po rozdělení Československa přešla na [[Botanický ústav Akademie věd České republiky]], který zde sídlí.

Průhonice (zámek): Porovnání verzí