Friedrich Ludwig Jahn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
popis obrázků |
m odkaz |
||
Řádek 16:
Během svého přemítání o [[Napoleon I.|napoleonském]] ponižování Německa ho napadlo, že by mohl svým krajanům prostřednictvím fyzické a morální síly navrátit národní sebevědomí. První „Turnplatz” neboli [[Tělocvična|tělocvičnu]] pod širým nebem otevřel Jahn v Berlíně roku [[1811]]. Jahnův [[Turnverein]] (gymnastický spolek) se rychle rozšiřoval. Mladé cvičence vedl Jahn hlavně k tomu, aby na sebe pohlíželi členové z různých částí Německa jako na členy stejného spolku, který se snaží o zrovnoprávnění jejich vlasti. Tento vlastenecký duch posiloval také ve svých díleh.
V roce [[1813]] se Jahn podílel na vytvoření slavných [[Lützowovy svobodné jednotky|Lützowových svobodných jednotek]], skupině dobrovolníků v pruské armádě, která bojovala proti Napoleonovi. Jahn během války velel vojenské jednotce, ale byl v téže době i činný v bezpečnostní tajné službě. Po válce se vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky. Ve městě [[Jena]] sehrál také roli při zakládání studentských vlasteneckých spolků neboli [[buršácký spolek|Burschenschaften]].
Jahn byl člověk drsný, výstřední a otevřený. Tato jeho povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto konfliktů měl za následek Jahnovo zatčení a uzavření jeho berlínské tělocvičny. Do roku [[1824]] byl vězněn v pevnosti [[Kolobřeh|Kolberg]]. Po propuštění dostal příkaz držet se několik kilometrů od Berlína. Proto se přestěhoval do města [[Freyburg]] na řece [[Unstruta]], kde žil až do své smrti v roce [[1852]], s výjimkou krátké doby v roce [[1828]], kdy byl převezen do města [[Kölleda]], kde čelil obvinění z pobuřování.
| |||