|
=== V datech ===
*1911 -– První sbírky byly umístěny v budově radnice.
*14. 7. -– 15. 8. 1940 -– V průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]], kdy kulturní život v mnoha městech ustával, byla v [[Žamberk]]u v budově živnostenských škol v Nádražní ulici uspořádána velkolepě pojatá výstava ''Ikonografie Žamberska''. Jejími organizátory byli členové muzejního kuratoria. Výstava prezentovala více než 500 děl a 100 autorů. Katalog výstavy s životopisnými daty a soupisem děl zpracoval Dr. [[Emanuel Poche]]. Patronaci nad výstavou převzal [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] ministr vnitra generál [[Josef Ježek (ministr)|Josef Ježek]] a v čestném představenstvu figurovala jména PhDr. Josef Cibulka, univerzitní profesor a ředitel [[Národní galerie v Praze]], členové prof. Zdeněk Wirth, starosta města Valdemar Mazura a komerční rada [[Edmund Kirsch]]. Výbor výstavy tehdy věnoval muzeu soubor fotografií barokních památek Antonína Balcara a také petrografickou a geologickou sbírku [[František Holý|Františka Holého]].
*1941 -– Jaroslav Helfert podal návrh na založení spolku, který by nahradil zastaralé kuratorium.
*Leden 1941 -– Spolupracovníci muzea se podíleli na uspořádání výstavy ke 100. výročí narození prof. [[Eduard Albert|E. Alberta]] a poskytli cenné informace autorovi obsáhlé monografie profesoru [[Arnold Jirásek|Arnoldu Jiráskovi]].
*12. září 1941 -– Vznikl spolek, který měl ve svém názvu jméno slavného rodáka -– ''Muzejní spolek prof. dr. Eduarda Alberta''. Byly vypracovány stanovy a zaslány ke schválení Zemskému úřadu v Praze. Měl tehdy na 80 členů, mezi nimi i významné osobnosti z oblasti vědy a kultury. Členství přijal profesor Arnold Jirásek, MUDr. Bohuslav Albert ze Zlína, prof. J. Simon z H. Králové a spisovatel Dominik Filip z Prahy. Předsedou byl zvolen Valdemar Mazura a členy výboru byli – paní učitelka Marie Habrová, Antonie Mazurová, Čeněk Beran, František Holý, [[Jaroslav Charfreitág]], Josef Jandík, [[Edmund Kirsch]] a František Lesák. Zanedlouho po svém vzniku se Spolek prof. dr. [[Eduard Albert|Eduarda Alberta]] stal členem [[Národopisná společnost v Praze|Národopisné společnosti v Praze]] a [[Svaz českých muzeí|Svazu českých muzeí]].
*1942 -– Byl pověřen péčí o sbírky škpt. v.v. Alexandr Vlk a Stanislav Seifert.
*1947 -– Muzeum získalo do sbírkových fondů vzácný soubor barokních plastik patronů České země.
*1948 -– Ustává činnost muzejního spolku a správu přebírá MěstNV.
*1950 -– Byla vytvořena expozice v [[Žamberk (zámek)|žamberském zámku]] a část fondu byla deponována do prostor špýcharu bývalého pivovaru.
*Počátek 60. let -– Sbírkové fondy byly obohaceny o konfiskáty z majetku [[Parishové|Parishů]] a o církevní památky rušených nebo chátrajících církevních objektů.
*12. září 1965 -– V roubené chalupě na okraji [[Žamberk]]a byla otevřena stálá expozice domku [[Prokop Diviš|Václava Prokopa Diviše]]. a vztyčena maketa zemněného bleskosvodu. Více než 35 let vykonávali V domku [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]] průvodcovské služby manželé Anna a Václav Stejskalovi.
*1967 -– Pro muzeum a jeho sbírky začalo vůbec nejtěžší období. Hrozilo jeho totální zrušení. Sbírky musely být ze zámku odvezeny, byly uloženy do beden a převezeny do areálu kasáren. Tím přestalo muzeum fakticky pro veřejnost existovat.
*1974 -– Byla ukončena adaptace budovy Kateřinského špitálu.
*1975 -– Dokončena [[Adaptace|adaptace]] budovy Kateřinského špitálu a vytvořena nová stálá [[Výstava|expozice]], na jejímž vzniku se podílel tým dobrovolných spolupracovníků. Spolu s Jiřím Mergancem se o instalaci zasloužili Marie Bakešová, Jiří Mazura, Marie Habrová, František a Vlasta Pírkovi. Cennými zkušenosti přispěla odborná pracovnice [[Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur|Náprstkova muzea v Praze]] PhDr. Věra Kubíčková – Stivínová, autorka publikace 70 let Městského muzea v [[Žamberk]]u.
*1975 -– Byly sbírky přemístěny do adaptovaného Kateřinského špitálu a vytvořena stálá expozice. Tehdy muzeum vstoupilo do nové etapy své existence.
*1975 -– 1993 -– Tematické výstavy externě zabezpečoval pro muzeum Jiří Merganc. Sbírky fotoarchivu postupně určoval Jiří Mazura. Jako správce sbírek pracovala paní Miroslava Habrová. Průvodcovské služby zabezpečovala Irma Kotyzová, později Hana Chvátilová a Eva Petříková.
*1977 -– Muzeum získalo půvabnou Erxlebenovu novogotickou lékárnu.
*3. 5. 1982 -– správu sbírek převzala Marie Bakešová.
*1987 -– Byl vytvořen [[Statut|statut]] Městského muzea Žamberk s detašovaným pracovištěm, domkem [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]], jako příspěvkové organizace Městského národního výboru [[Žamberk]] s [[Právní osobnost|právní subjektivitou]]. Vedoucí a později ředitelkou muzea se stala paní Jelica Štefková.
*1993 -– Funkci ředitelky převzala Mgr. Marie Otavová. V současné době má žamberské muzeum tři stálé odborné pracovníky -– PhDr. Marii Otavovou, Vladimíru Šulcovou a Petra Kalouse.
*1996 -– Muzeum získalo nábytek z dílny [[Josef Rous|Josefa Rouse]] a plastiky ak. sochaře [[František Rous|Františka Rouse]].
*1999 -– Byla otevřena expozice Život židovské komunity v Žamberku a o rok později expozice [[Eduard Albert]] ve službách života.
*2002 -– Byly zpřístupněny expozice řezbářsko–sochařské dílny rodiny Rousů, hudební salon J. F. Mazury, Mazurova
vinárna a expozice I. a II. světové války.
Image:MMŽbk-Madona.jpg|Madona s dítětem
</gallery>
K nejstarším souborům výtvarného umění patří 12 deskových obrazů Křížové cesty od neznámého autora, vznik je datován do roku 1680. Bohatě je zastoupen měšťanský portrét malířů Jana Umlaufa (1825 - 19161825–1916) z Kyšperku, Jaromíra Čížka (1890 - 19161890–1916) ze Žamberka , Josefa Ženíška (1855 - 19441855–1944) z Prahy, Karla Josefa Novotného (1803 - 1803–?) z Opočna, Christopha Franka (1787 - 18221787–1822) z Chebu a Antonína Volkmera (1813 - 18581813–1858) z Orliček u Jablonného nad Orlicí. Ve sbírce jsou dále práce Karla Nejedlého (1873 -19271873–1927) a [[Ludvík Vacátko|Ludvíka Vacátka]] (1873 - 19561873–1956).
Významný celek dále vytvářejí krajinomalby a obrazy z Orlických hor od Karla Ledvinky, [[Jan Trampota|Jana Trampoty]], Vratislava Trampoty, [[Oldřich Hlavsa|Oldřicha Hlavsy]], Aloise Krčmáře, Kárla Hódra, Julie Krčmářové a Miloslava Holého. Podobu Žamberka zachycují litografie Martina Tejčka (1781 - 18411781–1841), dále rytiny zhotovené podle předloh Jana Venuta (1743 -18301743–1830) a kresby G. Opolzera.
Ve sbírce plastik bychom našli řadu hodnotných barokních plastik neznámých tvůrců, její jádro tvoří soubor dřevěných polychromovaných plastik v životní velikosti vytvořený pro Alliprandiho chrám Nanebevzetí Panny Marie v Neratově od H. Hennruha. Nejmladší plastiky tvoří práce ak. sochaře Františka Rouse ml., Josefa Kotyzy, [[Leoš Kubíček|Leoše Kubíčka]] a Gustava Rouse.
Stálá expozice dokladuje historii města a rozvoj lidových i uměleckých řemesel na Žambersku. Chloubou našich sbírek jsou práce řezbářů, sklářů, kovářů, hrnčířů i zámečníků. V Žamberku byla provozována také řemesla, která pečovala o jistý luxus obyvatel. Tak vedle pekařů tu byli zastoupeni také perníkáři a koláčníci, vedle krejčích rukavičkáři a vlásenkáři. Pokud se rádi oblékáte a patříte k obdivovatelům textilu, pak Vás v expozicích potěší měšťanské šaty, zástěry, špenzry, šperky, bohatě vyšívané čepce, slunečníky, vějíře a další oděvní doplňky z období druhého rokoka, biedermeieru i secese.
V Orlických horách se vyráběl proslulý český křišťál. O mistrovství zdejších sklářů Vás přesvědčí nádherné vítací poháry, číše, holby, karafy, nádoby na bowli, i žertovné předměty ze skla -– „kutrolfy“. Jsou vyrobeny ze skla čirého, rubínového, kobaltového mléčného i uranového. Jsou zastoupeny v pestré tvarové rozmanitosti, zdobeny optiškou, ruční malbou pestrými emailovými barvami, zlatem, vrstvením, rýhováním i rytím.
K velmi vzácným dokladům práce sochařské patří soubor barokních dřevěných polychromovaných plastik. Významnou kolekcí je soubor ztvárňující sv. Václava, sv. Víta, sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]]. Tento soubor Patronů české země byl vytvořen litomyšlským sochařem Václavem Hennruhem pro chrám Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v 80. letech 18. století. Bohatě je ve sbírkách zastoupena také tvorba ak. sochaře Františka Rouse ml., dále [[Leoš Kubíček|Leoše Kubíčka]], Josefa Kotyzy i ak. sochaře -– medailéra Zdeňka Kolářského.
Erxlebenova novogotická lékárna
Velmi zajímavou sbírku z oboru historie farmacie představuje Erxlebenova novogotická lékárna z 90. let 19. století. V českých muzeích je pravděpodobně jediným dochovaným exemplářem oficíny v novogotickém stylu. Byla zhotovena se vkusem a citem. Štíhlé věže, lomené oblouky i gotická sanktuária vytvářejí iluzi chrámu, kde návštěvník mohl léčit nejenom tělo, ale také ducha. Je doplněna dřevěnými, porcelánovými i skleněnými stojatkami, litinovými i porcelánovými hmoždíři, pilulkovnicí i ručními vážkami.
Ve stálé expozici najdete také ukázky lidového malovaného nábytku. Jako výtvarný projev stál lidový nábytek dlouho na okraji zájmu historiků umění. Truhly, skříně, kolébky i hodiny, dokladují bohatou invenci i smysl pro krásu. Každý exemplář lidového nábytku je individuálně odlišným originálem, který zaujme svým pojetím, dekorem a barevností. Pro milovníky zcela netradičních sbírek nabízí muzeum voskové masky voskaře a perníkáře Karla Mazury (1798 - 18511798–1851). Díky Mazurovu rodu byl zachován vskutku jedinečný soubor dokladující podobu živých i neživých lidí i soubor náčiní, které Karel Mazura ke své práci potřeboval. Jeho úsilí tak navazovalo, v době kdy lidstvo ještě neznalo fotografii, na umění Madame Tussaud, která byla pověřena veliteli Francouzské revoluce zachováním podob gilotinovaných.
Významným žamberským rodákem byl profesor [[Eduard Albert]], přednosta chirurgické kliniky ve Vídni, jemu je věnována část expozice s názvem Eduard Albert ve službách života, Albertův přínos medicíně 2. poloviny 19. století.
Na Vamberecku a Žambersku se po staletí pěstovalo krajkářství. Nádhernými krajkami byl zdoben nejen měšťanský šat, ale také podorlický kroj. Toto ušlechtilé řemeslo přinesla do nedalekého Vamberka Belgičanka -– hraběnka Magdaléna Grambová z Maldeku. Stala se chotí Kašpara z Grambů, který se od roku 1627 stal pánem na Vamberku. Hraběnka Magdaléna ovládala ruční paličkování flanderských krajek. Nejprve naučila tomuto uměleckému řemeslu úzký okruh dívek ve své blízkosti a později se postarala o jeho rozšíření do okolních měst a vesnic. Na české půdě pak krajka získala svébytnou českou ornamentiku. Krajkářství se v Orlických horách pevně zakořenilo. Obor ručně paličkovaná krajka v [[Žamberk]]u vyučuje v současné době v ZUŠ [[Petr Eben|Petra Ebena]] a výtvarnice Majka Poludová.
Pozornost všech návštěvníků vzbuzuje expozice betlémů. Jedinečnou prací je Jedličkův mechanický figurkový betlém. Jeho tvůrce Ferdinand Jedlička, profesí soustružník dřeva, na něm pracoval postupně téměř celý život. Nejprve zhotovil malý skládací betlém, k němu postupně přidával další a další figurky a stavby. Počtem 230 figurek se řadí k velkým betlémům, dokončen byl ve 30. letech minulého století.
V muzeu máme také doklady o tom, že se zdejší šlechta a zámožní měšťané uměli bavit. Okolní lesy byly centrem proslulé honitby. Nejednu místnost zdejšího zámku kdysi zdobily lovecké trofeje. Aby mohli měšťané změřit své síly, nechávali si zhotovit střelecké spolky malované střelecké terče. Jejich malá kolekce je začleněna do stálé expozice muzea. Stěžejní význam má střelecký terč z roku 1826, který byl pořízen u příležitosti reorganizace střeleckého spolku, jeho patronem se stal John Parish, majitel žamberského panství.
Další ucelený soubor ve sbírkách tvoří památky na židovskou komunitu. Její příchod spadá do 2.poloviny 17.století a dnes ji připomínají předměty, které patřily neodmyslitelně k jejich životu -– [[talit]]y, [[kipa|kipy]], pláštíky na [[sefer Tora|tóru]], ukazovátka, poháry na [[kiduš]]. V těsné blízkosti muzea je také místo jejich posledního odpočinku -– židovský hřbitov s nejstarším dochovaným náhrobkem z roku 1731 a s obřadní místností, v níž jsou ve stručnosti zpracovány dějiny této komunity. Hřbitov sám je ukázkou cenné práce kamenosochařské.
=== Stálá expozice v domku Prokopa Diviše ===
</gallery>
<gallery>
Image:MMŽbk-Domek Prokopa Diviše-11.JPG|Domek Prokopa Diviše -– interiér
Image:MMŽbk-Domek Prokopa Diviše-12.JPG|Domek Prokopa Diviše -– interiér
Image:MMŽbk-Domek Prokopa Diviše-13.JPG|Domek Prokopa Diviše -– interiér
</gallery>
Nevelká stálá expozice zahrnuje prostou světnici malozemědělské usedlosti tak, jak mohla vypadat v době, kdy se zde Diviš narodil. Druhá část se věnuje všem důležitým údobím, zejména jeho cestě za vzděláním i dráze premonstrátského kněze a badatele.
Jsou zde také repliky přístrojů, se kterými [[Prokop Diviš|Diviš]] prováděl pokusy na císařském dvoře před císařovnou [[Marie Terezie|Marií Terezií]] a [[František I. Štěpán Lotrinský|Františkem Štěpánem Lotrinským]] -– hlavice zemněného bleskosvodu, leydenské lahve a třecí elektrika. Najdete zde i fotofaximile záhlaví jeho spisu Magia Naturális, který [[Prokop Diviš|Diviš]] dedikoval samotné císařovně [[Marie Terezie|Marii Terezii]].
== Svátky dřeva v Žamberku ==
[http://www.muzeumzamberk.cz Oficiální stránky muzea]
[http://www.zamberk.cz/Index.php?IdS=501] Městské muzeum na webových stránkách města Žamberk
[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/145415-prokop-divis] Wikipedie -– Rodný domek Prokopa Diviše
[http://www.svatky-dreva.webzdarma.cz/] Webové stránky Svátky dřeva v Žamberku – autor Ing. Jedlička
| 