Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, rozpis dat, odk, portály a refs |
m →Historie: doplnění textu a odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
== Historie ==
V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince [[1849]], kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem
První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce [[1850]], pravidelná těžba začala v roce [[1851]]. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce [[1856]] to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda]]. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V]].
Řádek 8:
V roce [[1862]] byly doly Ferdinand a Michael napojeny na [[báňská dráha|báňskou dráhu]], což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 [[koňská síla|HP]]. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = 20|isbn = 80-85034-34-4|poznámka = poznámka 15 pod čarou}}</ref>. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 202|počet stran = 220|strany = 139|isbn = |poznámka = Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné}}</ref>.
Na zrekonstruovaný [[Důl Michal|důl Michael]] byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kašpárek|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kapitoly z historie Michálkovic|vydání = |vydavatel = |místo = Michálkovice|rok = 2009|počet stran = |strany = 28|isbn = 978-80-732-213-3}}</ref> pro havíře, kteří pracovali na dole [[Důl Michal|Michael / Michal / P. Cingr]].
| |||