Duchovní svaté přijímání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
JP2 už není bl., ale sv. značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Praxe: fix odkazu na rozcestník: světec |
||
Řádek 9:
{{Citát|Pane Ježíši Kriste, věřím, že jsi pravdivě a skutečně v Nejsvětější svátosti přítomen jako Bůh a člověk. Věřím, že mě miluješ. Také já tebe chci dokonale milovat, ale co mohu, Pane, bez tebe? Ty jsi, Bože, má síla. Toužím po tobě. A protože tě právě nyní nepřijímám v oltářní svátosti, prosím, přijď ke mně aspoň duchovně a učiň si u mě příbytek. Pane, zůstaň se mnou a nedopusť, abych se od tebe odloučil.|obvyklá formule, volně podle sv. Alfonse z Liguori<ref>podle Kancionál: Společný zpěvník českých a moravských diecézí, Praha, Katolický týdeník s. r. o. 2004, 30. vydání, číslo 042</ref>}}
V [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] má duchovní svaté přijímání velmi dlouhou tradici sahající až do raného křesťanského [[středověk]]u.<ref>http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=448</ref> Bylo hojně doporučováno mnoha [[
Duchovní svaté přijímání je učiteli duchovního života kromě jiného doporučováno v situacích, kdy člověk z nějakého důvodu eucharistii svátostně přijmout nemůže (není např. zrovna přítomen na mši svaté), popř. ji přijmout ve mši nesmí (např. je ve stavu [[smrtelný hřích|těžkého hříchu]] nebo nedodržel [[eucharistický půst]]). Taktéž je duchovní přijímání užíváno jako samotná příprava na svátostné svaté přijímání ve [[mše|mši]]. Výhodou duchovního přijímání je taktéž to, že jej věřící, na rozdíl od svátostného přijímání, smí vykonat kolikrát za den chce.
| |||