Leonid Iljič Brežněv: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Životopis: typo |
bez zdroje, Kurská oblast byla etnicky smíšená |
||
Řádek 32:
| podpis = Leonid Brezhnev Signature.svg
}}
'''Leonid Iljič Brežněv''' ([[ruština|rusky]]: Леонид Ильич Брежнев, [[ukrajinština|ukrajinsky]]: Леонід Ілліч Брежнєв) ([[19. prosinec|19. prosince]] [[1906]], [[Dniprodzeržynsk|Kam'janske]], dnes [[Dniprodzeržynsk]], [[Ukrajina]] - [[10. listopad]]u [[1982]], [[Moskva]]) byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v období let [[1964]]–[[1982]], mj. čtyřnásobným [[Hrdina SSSR|Hrdinou SSSR]],<ref>[http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=1614 http://www.warheroes.ru] přístup 3.8.2008</ref> dvojnásobným držitelem nejvyššího československého státního vyznamenání [[Řád Klementa Gottwalda|Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti]]<ref>[http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/download.cfm?file=files/articles/00017/rkg_140812_144208.pdf Seznam nositelů Řádu Klementa Gottwalda na stránkách Archivu Kanceláře prezidenta republiky] ([[Portable Document Format|PDF]], přístup 12.9.2012)</ref> nebo trojnásobným držitelem státního vyznamenání [[Hrdina ČSSR]].
== Životopis ==
[[Soubor:Brezhnev 1942.jpg|thumb|left|Brežněv jako politický komisař ([[1942]])]]
Brežněv se narodil v rodině
Brežněvova národnost je v některých dokumentech uváděna jako [[Ukrajinci|ukrajinská]], včetně jeho pasu,<ref>[http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brezhnev_LI_Pasport_1947.jpg?uselang=en Wikimedia commons: scan Brežněvova pasu]</ref> v jiných jako [[Rusové|ruská]]. Členem VKS (b) – Všesvazové komunistické strany (bolševiků) [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]] se stal roku [[1931]]. Během druhé světové války byl činný v [[Rudá armáda|Rudé armádě]] kde působil na pozici [[Politický komisař|politického komisaře]] ve které dosáhl na hodnost [[generálmajor]]a. Roku [[1952]] se stává členem [[Ústřední výbor KSSS|Ústředního výboru KSSS]]. Již předtím vykonával funkci prvního tajemníka ÚV KS [[Moldavská SSR|Moldávie]]. Na [[XIX. sjezd KSSS|XIX.sjezdu KSSS]] v roce [[1952]] se stal tajemníkem ÚV a kandidátem prezidia ÚV. Po Stalinově smrti byl z funkcí odvolán a přesunut do Hlavní politické správy Rudé armády a námořnictva. Kariéru mu zachránil mocenský vzestup [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščova]]. V období let [[1954]]–[[1956]] vykonával funkci prvního tajemníka ÚV KS [[Kazašská SSR|Kazachstánu]]. Roku [[1956]] se stal po [[XX. sjezd KSSS|XX. sjezdu]] opět tajemníkem ÚV a kandidátem [[politbyro ÚV KSSS|předsednictva ÚV]]. O rok později, po porážce protistranické frakce Molotova a dalších, jeho plnoprávným členem. O čtyři roky později roku [[1960]] byl jmenován předsedou prezidia [[Nejvyšší sovět SSSR|Nejvyššího sovětu SSSR]]. V roce [[1964]] se účastní vnitrostranického puče proti reformnímu [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovovi]].
Kritici jej obviňují, že v [[Sovětský svaz|SSSR]] byl nastolen tzv. „[[neostalinismus]]“ a došlo k dalšímu stupňování zbrojních závodů. Přičítají mu odpovědnost za [[Invaze do Československa|okupaci Československa]] v roce [[1968]] a Afghánistánu v roce 1979. V mezinárodní politice však uplatňoval politiku [[détente]] – zlepšování vztahů s USA.
| |||