Paměť: Porovnání verzí

K lepšímu zapamatování a uchovávání informací v paměti používáme různé '''paměťové strategie'''. Prostým opakováním činnosti využíváme tzv. '''mechanickou paměť''', zatímco uspořádáme-li informace do celků, k jejich zapamatování použijeme '''logickou paměť'''. Druhý způsob je dlouhodobě výhodnější, protože s [[věk]]em účinnost ''mechanické paměti'' klesá, zatímco ''logická paměť'' se zlepšuje s množstvím nastřádaných informací (proto je také vhodné začít s výukou cizích [[Jazyk (lingvistika)|jazyků]] v mládí, protože ta stojí na schopnosti pojmout velké množství informací ''mechanickou pamětí''). Z toho, ale také vyplývá částečné zkreslování vnímání, na základě dřívější zkušenosti. Lidé si např. více všímají informací, které potvrzují jejich dosavadní názory (tzv. ''konfirmační zkreslení'').

Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho, co čtou, 20 % z toho, co slyší, 30 % z toho, co vidí, 50 % z toho, co slyší a vidí, 70 % z toho, co řeknou, a 90 % z toho, co dělají.<ref>Škvorová, J. – Škvor, D.: Proč zlobím? lehká mozková dysfunkce LMD/ADHD, ISBN 80-7254-407-1, str. 20</ref>

K vybavení používáme [[Asociace (psychologie)|asociace]]. Rozlišujeme dva typy vybavení:

# znovupoznání (rekognice): rozpoznání podnětů a jejich odlišení od podnětů nových a neznámých

# reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného.

Rozlišuje se senzorická, krátkodobá, a dlouhodobá paměť,;<ref name="kralicek" /> někdy se k nim řadí ještě paměť střednědobá.

Krátkodobá paměť je omezena na 5 – 95–9 prvků (tzv. ''magické číslo 7±2''), které při zamezení opakování, uchová na 15 – 2015–20 [[Sekunda|sekund]]. Kapacitu lze zvýšit spojováním prvků do logických celků (např. mnemotechnické pomůcky). Pro zachování informace v krátkodobé paměti, je třeba si informaci opakovat (tzv. [[fonologická smyčka]]), jinak je paměťová stopa nenávratně ztracena.

'''Dlouhodobá paměť''' je relativně pasivní část paměti uchovávaná v [[nevědomí]]. Její kapacita je hypoteticky neomezená. Ukládá významné zkušenosti, např. poznatky nutné k vykonávání nějaké činnosti či poznatky životně důležité. Vštěpování informace do dlouhodobé paměti trvá přibližně 30 minut, a může probíhat buďto záměrně (např. mechanickým opakováním – memorováním[[memorování]]<nowiki/>m), nebo bezděčně. Lépe zapamatovatelné jsou smysluplné obsahy a logické celky což může vést ke [[zkreslování vzpomínek]]. Při začleňování nových informací se totiž proměňují i stávající znalosti. Lépe se také pamatují poznatky, které mají citový nádech a které jsou často vybavovány. Takové informace paměť považuje za důležité a tudíž i nutné k dlouhodobému uchování. [[Biologie|Biologicky]] staví dlouhodobá paměť na strukturální nebo [[Molekula|molekulární]] změně [[dendrit]]ů (části [[neuron]]u). Začíná přibližně od 4 let.

#* ''senzibilizace (primming, roznětková paměť)'' – zcitlivění vůči relativně novým podnětům. Dává přednost podnětům, které byly, byť i v obměněné podobě, poznány dříve (vybavování pomocí nápovědy). Umístění v oblasti senzorické oblasti mozkové kůry ([[neokortex]]).

#** ''autobiografická paměť'' – obsahuje vzpomínky na vlastní život (osobní zážitky). Tyto informace jsou doprovázené emocemi, které ovlivňují schopnost znovu vybaveníznovuvybavení ([[zábleskové vzpomínky]]).

Někdy se uvádí ještě '''střednědobá paměť''',{{Doplňte zdroj}} která je schopnaschopná informaci udržet po dobu asi 20 minut. Opět pro představivost – struna se rozechvívá a řetízek s informací vytváří stále hlubší a hlubší otisk. Pokud se již struna nerozechvívá (tzn. dále nepotvrzujeme paměťovou stopu), korálky řetízku se rozptýlí. Ovšem při dalším pokusu o zachování informace se opět seskupí do původního řetízku a vytváří tentokrát již hlubší paměťovou stopu.