Památný strom: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie
m typografické úpravy
Řádek 8:
 
=== Starověk, středověk ===
[[Kelt]]ové i&nbsp;staří [[Slovan]]é ctili stromy, pro Kelty byl posvátným stromem [[dub]], pro Slovany všechny staré stromy (na českém území dub i&nbsp;[[lípa]], které ve zdejším podnebí dosahují nejvyššího vzrůstu a věku).<ref name="slovane">[http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2006120001 Slovanská lípa - vznik jednoho symbolu] ''slovane.cz''</ref> Tradičním zvykem, jehož původ ale není zcela jasný, bylo vysazování tzv. rodových lip. Strom byl zasazen při založení statku nebo narození prvního syna a věřilo se, že bude statek chránit.<ref name="rl1">[http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1451091 rodová lípa na Babí] ''zanikleobce.cz''</ref><ref name="rl2">[http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1441081 rodová lípa na Běleni] ''zanikleobce.cz''</ref><ref name="rl3">[http://www.zabrdka.wz.cz/Smrzov/Kotel-lipy.htm rodové lípy v Kotli] ''zabrdka.wz.cz''</ref> Protože měly symbolický charakter, nebyly kácené a dožívaly se velmi vysokého věku. Stín jejich koruny se stával místem, kde se setkávali sousedé a řešili problémy všedního života.<ref name="pamet2">{{Citace monografie
| příjmení = Hrušková
| jméno = Marie
Řádek 19:
| počet stran = 255
| kapitola = Stromy žijí s lidmi
| strany = 60-6760–67
| isbn = 80-204-1500-9
}}</ref>
Řádek 37:
}}</ref> Po upálení roku [[1415]] byly podle pověstí na mistrovu upomínku další lípy vysazeny ([[Vlásenická lípa]]).
 
Se starými stromy (obzvláště duby a lipami) bývá spojován vojevůdce [[Jan Žižka]]. Husitská vojska často tábořila poblíž vzrostlých stromů, které tehdy fungovaly jako orientační body (neboli směrníky). Protože byly tyto výpravy pro prostý lid ojedinělou událostí, vyprávělo se o&nbsp;nich dalším generací a identifikátorem místa příběhů se stal strom ([[Žižkův dub v Náměšti]], [[Žižkova lípa v Nejepíně]], [[Žižkův dub u Lichnice]]). Dnes je se Žižkovou činností (ať už podle pověstí nebo skutečnosti) spojováno přes 80 památných stromů.<ref name="scenar">Marie Hrušková, Bedřich Ludvík - Paměť stromů 7. díl (scénář)</ref>
 
=== 16.-17–17. století, rekatolizace ===
V&nbsp;následujících staletích (především v&nbsp;17.) se církev snažila v&nbsp;očích prostých lidí husitství zošklivit a využívala k tomu pověstí, které dávaly do souvislosti skutečné stromy se smyšleným krutým příběhem ([[Lípa u svaté Markéty]], Sedlecká lípa, [[Dub U Umučeného]], [[Žižkův dub u Lomnice]]). Historicky podložený je i&nbsp;spor mezi prostými lidmi a proboštem kláštera o&nbsp;[[Žižkův dub u Trocnova]].
 
=== 18.-19–19. století, národní obrození ===
Vztah lidí a stromů byl dále rozvíjen a posilován v době českého národního obrození (přelom 18./19. století), které se obracelo do doby národních hrdinů, jakými byli Hus a Žižka. Obroditelé vycházeli z&nbsp;dochovaných příběhů, ale často je přikrášlovali a připisovaly stromům, které (ač staré), nemohly začátek 15. století pamatovat.<ref name="stromy1a">{{Citace monografie
| příjmení = Hrušková
Řádek 116:
| strany = 10
| isbn = 80-7033-781-8
}}</ref><ref>[http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_vyhl_predpisy/index.php?frame&ID=21205 Vyhláška o chráněných přírodních výtvorech - stromech chráněných státem z 10. 12. 1987] ''drusop.nature.cz''</ref> nebo pro stromy tzv. 1. kategorie podle vyhlášky č. 142/1980 Sb. Všechny stromy chráněné podle zákona č. 40/1956 Sb., byly později v souladu s § 90 odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb. automaticky převedeny na stromy památné.<ref name="metodika">{{Citace monografie
| příjmení = Reš
| jméno = Bohumil
Řádek 128:
| strany = 12
| isbn = 978-80-87457-01-6
}}</ref> Stromy chráněné podle vyhlášky č. 142/1980 Sb. ale pozbyly ochrany vydáním zákona č. 114/1992 Sb. (§&nbsp;92), který tuto kategorizaci zrušil<ref name="metodika"/> - pro zachování ochrany stromu bylo nutné provést nové vyhlášení (například jako památného stromu, [[významný krajinný prvek|významného krajinného prvku]], jako součást chráněného území a podobně).
 
Soupisy chráněných stromů prováděla ''Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody''. Formuláře nebyly jednotné, přesto se tyto soupisy staly podkladem a zdrojem informací pro ústřední seznam památných stromů AOPK ČR.<ref name="nemec_ochrana"/>
 
Na některých stromech byly umístěny smaltové štítky s textem ''Chráněno Státním památkovým úřadem v Praze''.<ref>[http://www.stromytrebonska.cz/view.php?cisloclanku=2009030020 Lípa - Staňkov], Stromy Třeboňska, David Brychta, 2006</ref> Ochrana těchto stromů byla dána výnosem ''Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody Praha''; tyto výnosy pocházely obvykle za 60. let 20. století.
 
=== Významný strom ===
Řádek 138:
{{Viz též|Významný strom}}
Termín [[významný strom]] není v současné době uzákoněný a v praxi se proto používá velmi široce a pro různé účely, například:
* orientační body - stromy vyznačené v mapách, významné z hlediska orientace v terénu
* Významný strom [[LČR]] - stromy, které LČR vyhlásily jako významné (2003-4) a označily informační tabulí<ref name="lcr">[http://www.lesycr.cz/cs/turiste-a-pratele-prirody/lesy-a-ochrana-prirody/vyznamne-stromy-lcr.ep/ Významné stromy LČR] ''lesycr.cz''</ref>
* Významný strom [[VLS ČR]] - VLS roku 2003 začaly vytvářet soupis vlastních významných stromů<ref name="vls">[http://www.vls.cz/default.asp?idm=1334&ids=1406&lang=cz Významné stromy VLS ČR] ''vls.cz''</ref>
* Významný krajinný prvek - strom (zpravidla registrovaný VKP)<ref name="vkp">[http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3310 Významný krajinný prvek] ''ochranaprirody.cz''</ref>
* obecně (v širším slova smyslu) pro všechny jakkoli významné stromy včetně památných
 
Řádek 154:
| rok = 1897
| kapitola = Stromy
| strany = 91-9491–94
}}</ref><ref name="chadt">{{Citace monografie
| příjmení = Chadt-Ševětínský
Řádek 181:
| příjmení2 = Kropáček
| jméno2 = Jiří
| titul = Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá
| url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2013/12/17/ochrana-prirody/
| datum přístupu = 2013-12-26