Francisco Pizarro: Porovnání verzí

'''Francisco Pizarro González, první markýz de los Atabillos''' ([[1475]] [[Trujillo (Španělsko)|Trujillo]] – [[26. červen|26. června]] [[1541]] [[Lima]]) byl [[španělsko|španělský]] [[Conquista|conquistador]], dobyvatel [[Incká říše|říše Inků]] a zakladatel dnešního hlavního města [[Peru]] [[Lima|Limy]]. Narodil se v [[Trujillo (Španělsko)|Trujillu]] ve Španělsku ve velmi chudé rodině, ale datum jeho narození není přesně známo. Byl nelegitimním synem Gonzala Pizarra Rodrígueze de Aguilar staršího ([[1446]]-–[[1522]]), který se jako plukovník pěchoty pod velením [[Gonzalo Fernández de Córdoba|dona Gonzales Fernándeze de Córdoba]] vyznamenal v [[Italské války|italských válkách]] a v [[Navarra|Navaře]]. Franciscova matka Francisca González Mateos měla jen malý majetek, později se vdala a měla syna Francisca Martína de Alcántara. Přes svoji matku byl Francisco vzdálený příbuzný dobyvatele [[Mexiko|Mexika]] [[Hernan Cortes|Hernána Cortése]].

Roku [[1513]] doprovázel expedici [[Vasco Núñez de Balboa|Vasca Núñeze de Balboy]] při průzkumu oblasti [[Panamská šíje|Panamské šíje]], čímž se stal jedním z prvních [[Evropa]]nů, kteří spatřili [[Tichý oceán]] z amerického pobřeží. Následujícího roku se dosazeným guvernérem v [[Castilla de Oro|Castille de Oro]] stal [[Pedro Arias de Ávila]], čímž v zápasu o tuto funkci porazil Balbou. V následujících pěti letech se Francisco stal blízkým společníkem guvernéra Ariase de Ávila a ten mu přidělil ''repartimiento'' (což byl koloniální pracovní systém uplatňovaný Španěly v koloniích) s domorodci a dobytkem. Když se [[guvernér]] rozhodl zbavit Balboy, kterému nedůvěřoval, osobně pověřil Pizarra, aby Balbou zatkl a postavil před soud. Rozkaz dokonale splnil a Vasco Núñez de Balboa byl v lednu [[1519]] usvědčen a popraven stětím hlavy. Pro svou loyalitu guvernérovi Ariasu de Ávila byl odměněn důležitou politickou funkcí starosty a soudce pro nově založené město [[Ciudad de Panamá|Panama City]], kterou zastával v letech [[1519]]-–[[1523]].

Roku 1522 se dozvěděl o legendární říši zlata ([[Eldorado]]) a po několika neúspěšných výpravách doplul v letech 1526-15281526–1528 na pobřeží [[Peru]], odkud se s velkou kořistí vrátil do Panamy a odplul do Španělska. Na španělského krále udělal velký dojem a byl jmenován generálním kapitánem s pověřením dobýt Peru. Roku [[1531]] se vydal s několika stovkami vojáků a loděmi podél pobřeží a v srpnu [[1532]] založil dnešní město [[Piura]]. Odtud se vydal do vnitrozemí a po velmi těžkém pochodu džunglí a přes [[Kordiliéry]] vstoupil na území Inků. 15. listopadu [[1532]] došel s asi 200 vojáky k městu Cajamarca, vzdálenému vzdušnou čarou asi 1000 km od inckého hlavního města [[Cuzco|Cuzca]]. U Cajamarcy ho očekával incký panovník [[Atahualpa]] s asi 20-8020–80 tisíci vojáky, ale po vyjednávání Inkové Cajamarcu vyklidili a Pizarro ji obsadil. Po dalším vyjednávání se Atahualpa s malým doprovodem vydal beze zbraně do města, kde ho Španělé přepadli a zajali. Pohled na koně a hřmot střelných zbraní domorodce tak vyděsil, že se nebránili. Atahualpa dal Pizarrovi obrovské výkupné (zlato a stříbro), přesto nebyl propuštěn a v Pizarrově nepřítomnosti odsouzen za údajné vzbouření a 29. srpna 1533 popraven.

* BOROVEC, Petr. Osudný den říše Inků: začátek španělské conquisty v Peru. ''Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie'', 2012, 23 (1-21–2), s. 18-21. ISSN 1210-6097.