Verze z 20. 8. 2014, 18:15 editovat Pavel Jelínek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 121 editací m + čárka ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 12. 2014, 21:26 editovat zrušit editaci Roman3349Bot (diskuse \| příspěvky) 2 767 editací m WPCleaner v1.34b - Opraveno pomocí WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Opravy pravopisu a typografie) Přejít na další porovnání →
Řádek 57: [[Soubor:Acprussiamap2.gif\|thumb\|280px\|Územní růst Pruska]] Pruské království čím dál více sílilo a tak ve [[Války o rakouské dědictví\|slezských válkách]] v letech [[1740]]-–[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko\|většinu Slezska]] i s původně [[Čechy\|českým]] [[Kladsko (území)\|Kladskem]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další [[Sedmiletá válka\|sedmileté válce]], kde bojovalo proti koalici [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchii]], [[Francouzské království\|Francie]] a [[Ruské carství\|Ruska]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa\|evropských]] států. V této době vytvořilo Prusko nejen skvěle vycvičenou [[Pruská armáda\|armádu]], ale také efektivní úřednický aparát. V letech [[1772]]-–[[1795]] se Pruské království zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro [[Prusko]] největší význam právě tzv. [[Prusy královské]] (pozdější Západní Prusko), což mělo za formální důsledek znovusjednocení Pruska a nárok na oprávněný titul pruského krále. A jelikož se tedy situace vyměnily a polský král se stal [[de facto]] závislým [[panovník]]em, změnil tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský\|Fridrich II. ''Veliký'']] svůj titul a začal se tituloval (jak je běžné) jako „''pruský král''“ (''König von Preußen''). Během trojího dělení Polska získalo Prusko kromě královského Pruska také tyto území: [[Varmie\|Varmii]], [[Chelmiňsko]], Notečsko - [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava\|Varšavy]]), kde pak postupně vznikly provincie [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]]. Řádek 77: [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg\|thumb\|left\|180px\|Pruský ministerský předseda [[Otto von Bismarck]]]] Pruské království bylo roku [[1851]] poraženo [[Dánsko\|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka\|prusko-dánské válce]] (~~1848-1851~~1848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol\|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující [[německo-dánská válka]] roku [[1864]] pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti [[Dánsko\|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Hoštýnsko]] a [[Sasko-Laeunbursko\|Lauenbursko]] od Německého spolku (Dánský král byl v rámci [[personální unie]] také vévodou [[Šlesvicko-Holštýnsko\|Šlesvicka-Holštýnska]], ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího [[Šlesvicko\|Šlesvicka]] členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským [[kondominium\|kondominiem]], Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství Prusko. Řádek 91: [[Soubor:Prussia (political map before 1905).jpg\|thumb\|250px\|Politická mapa Pruska (před rokem 1905)]] V letech [[1870]]-–[[1871]] Pruské království bojovalo po boku dalších německých států proti Francii v [[prusko-francouzská válka\|prusko-francouzské válce]], kterou vyhrálo. V důsledku vítězství se [[18. leden\|18. ledna]] [[1871]] stalo největší a vůdčí spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství\|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]]. V rámci [[Německé císařství\|Německého císařství]] mělo Pruské království (opět) hegemonii, jež byla zaručena již tím že podle ústavy byl pruský král dědičnými předseda (německé říše) majícími titul [[Německý císař\|německého císaře]], zároveň byl i pruský ministerský předseda německým spolkovým kancléřem, takže mezi Pruskem a Německým císařstvím byla takzvaná [[reálná unie]].<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref> Řádek 99: V důsledku německé porážky v [[první světová válka\|první světové válce]] se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v [[Berlín]]ě, takzvaná [[listopadová revoluce\|listopadová]] či [[německá revoluce]] jenž se rozšířila po celém Německém císařství. Jejím důsledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně Německého císařství a samotného pruského království. A právě po převratu z [[9. listopad]]u [[1918]], v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem monarchie, pojal císař [[Vilém II. Pruský\|Vilém II.]] v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se [[císař]]ského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování [[Hohenzollernové\|Hohenzollernů]] v [[Braniborsko\|Braniborsku]], třísetletého v [[Prusko\|Prusku]] a padesátiletého v [[Německo\|Německu]]. A tak po pádu monarchie roku [[1918]], v rámci [[Výmarská republika\|Výmarské republiky]] vznikl [[Svobodný stát Prusko]] (''Freistaat Preussen''). V důsledku [[Versailleská mírová smlouva\|Versailleského míru]] ztratilo [[Prusko]] rozsáhlá území na východě, severu a západě, tj. ve prospěch [[Belgie]], [[Dánsko\|Dánska]], [[Polsko\|Polska]], [[Litva\|Litvy]] a [[Československo\|Československa]].<ref>Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, ~~1600-1947~~1600–1947. ISBN 0-7139-9466-5</ref>Paradoxní je, že 30 let po svrhnutí monarchie v Prusku byl bývalý silný pruský stát rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zcela zrušen.<ref>Německá revoluce ~~1918-1919~~1918–1919 - Sebastian Haffner, vydalo Brno Books, 1998, ISBN 80-85914-62-X </ref> == Odkazy == Řádek 169: [[Kategorie:Prusko]] [[Kategorie:Království]] [[Kategorie:Vzniklo ~~1701‎~~1701]] [[Kategorie:Zaniklo 1918]]

Pruské království: Porovnání verzí