Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 9 bajtů ,  před 4 lety
m
WPCleaner v1.34b - Opraveno pomocí WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Opravy pravopisu a typografie)
[[Soubor:Acprussiamap2.gif|thumb|280px|Územní růst Pruska]]
 
Pruské království čím dál více sílilo a tak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]-[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] i s původně [[Čechy|českým]] [[Kladsko (území)|Kladskem]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]], kde bojovalo proti koalici [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]], [[Francouzské království|Francie]] a [[Ruské carství|Ruska]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa|evropských]] států. V této době vytvořilo Prusko nejen skvěle vycvičenou [[Pruská armáda|armádu]], ale také efektivní úřednický aparát.
 
V letech [[1772]]-[[1795]] se Pruské království zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro [[Prusko]] největší význam právě tzv. [[Prusy královské]] (pozdější Západní Prusko), což mělo za formální důsledek znovusjednocení Pruska a nárok na oprávněný titul pruského krále. A jelikož se tedy situace vyměnily a polský král se stal [[de facto]] závislým [[panovník]]em, změnil tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] svůj titul a začal se tituloval (jak je běžné) jako „''pruský král''“ (''König von Preußen'').
 
Během trojího dělení Polska získalo Prusko kromě královského Pruska také tyto území: [[Varmie|Varmii]], [[Chelmiňsko]], Notečsko - [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava|Varšavy]]), kde pak postupně vznikly provincie [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]].
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg|thumb|left|180px|Pruský ministerský předseda [[Otto von Bismarck]]]]
Pruské království bylo roku [[1851]] poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848-18511848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva.
 
Důsledkem byla následující [[německo-dánská válka]] roku [[1864]] pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti [[Dánsko|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Hoštýnsko]] a [[Sasko-Laeunbursko|Lauenbursko]] od Německého spolku (Dánský král byl v rámci [[personální unie]] také vévodou [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]], ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího [[Šlesvicko|Šlesvicka]] členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským [[kondominium|kondominiem]], Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství Prusko.
[[Soubor:Prussia (political map before 1905).jpg|thumb|250px|Politická mapa Pruska (před rokem 1905)]]
 
V letech [[1870]]-[[1871]] Pruské království bojovalo po boku dalších německých států proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]], kterou vyhrálo. V důsledku vítězství se [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] stalo největší a vůdčí spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]].
 
V rámci [[Německé císařství|Německého císařství]] mělo Pruské království (opět) hegemonii, jež byla zaručena již tím že podle ústavy byl pruský král dědičnými předseda (německé říše) majícími titul [[Německý císař|německého císaře]], zároveň byl i pruský ministerský předseda německým spolkovým kancléřem, takže mezi Pruskem a Německým císařstvím byla takzvaná [[reálná unie]].<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref>
V důsledku německé porážky v [[první světová válka|první světové válce]] se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v [[Berlín]]ě, takzvaná [[listopadová revoluce|listopadová]] či [[německá revoluce]] jenž se rozšířila po celém Německém císařství. Jejím důsledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně Německého císařství a samotného pruského království. A právě po převratu z [[9. listopad]]u [[1918]], v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem monarchie, pojal císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se [[císař]]ského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] v [[Braniborsko|Braniborsku]], třísetletého v [[Prusko|Prusku]] a padesátiletého v [[Německo|Německu]].
 
A tak po pádu monarchie roku [[1918]], v rámci [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] vznikl [[Svobodný stát Prusko]] (''Freistaat Preussen''). V důsledku [[Versailleská mírová smlouva|Versailleského míru]] ztratilo [[Prusko]] rozsáhlá území na východě, severu a západě, tj. ve prospěch [[Belgie]], [[Dánsko|Dánska]], [[Polsko|Polska]], [[Litva|Litvy]] a [[Československo|Československa]].<ref>Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-19471600–1947. ISBN 0-7139-9466-5</ref>Paradoxní je, že 30 let po svrhnutí monarchie v Prusku byl bývalý silný pruský stát rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zcela zrušen.<ref>Německá revoluce 1918-19191918–1919 - Sebastian Haffner, vydalo Brno Books, 1998, ISBN 80-85914-62-X </ref>
 
== Odkazy ==
[[Kategorie:Prusko]]
[[Kategorie:Království]]
[[Kategorie:Vzniklo 1701‎1701]]
[[Kategorie:Zaniklo 1918]]
 
2 767

editací