Antonín Mánes: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9:
{{Příbuzný|dcera|[[Amalie Mánesová]]}}
}}
Byl synem [[mlynář]]ského [[tovaryš]]e ''Františka Mánesa'' , který neměl na studium svého syna dostatek prostředků. Krom bratra [[Václav Mánes|Václava]] měl ještě mladší sestru Annu. Kreslení se zprvu věnoval jen [[amatér]]sky, krátce si přivydělával dokonce i v pražské [[porcelán]]ce jako dekorativní malíř. Teprve až ve věku 20 let vstoupil do nově založené krajinářské školy [[Akademie výtvarných umění v Praze|pražské Akademie,]] kde v roce [[1806]] zahájil vyučování [[Karel Postl]]. Právě dlouhodobý pobyt v ateliéru tohoto umělce jej nejvíce ovlivnil, především svým zaměřením a zpočátku i stylem. Po smrti K. Postla se sice uvažovalo o jeho jmenování na jeho místo, ale profesorem krajinomalby se na Akademii stal až v roce [[1836]].
Od Postlem inspirované [[Klasicismus|klasicistní]] „ideální krajiny“ (''Krajina se zříceninou Gaia Maria'', 1824) pozvolna přešel pod vlivem německé tvorby k [[Romantismus|romantismu]], ovšem vždy změkčeném [[Lyrická poezie|lyrickým]] přednesem a výraznými [[Realismus (výtvarné umění)|realistickými]] prvky. Realistický tón v jeho tvorbě podnítila láska k holandskému malířství [[17. století]] (''Pohled na Pražský hrad z východní strany'', 1821; ''Krajina s oráčem'', kolem 1825; ''Hrad Okoř'', 1827; ''Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři'', 1834; ''Kokořín v bouři'', 1839). Právě touto svou orientací položil základy české realistické [[Krajinomalba|krajinomalby]], nesvázané akademickým rukopisem. Jeho přínosem byla i živá barevnost a po nizozemském vzoru i snaha po vystižení atmosféry. Vedle řady žáků, vychovaných na Akademii, měl velký vliv především na dílo svých vlastních potomků, synů [[Josef Mánes|Josefa]], [[Quido Mánes|Quida]] a dcery [[Amalie Mánesová|Amálie]].
| |||