Kněžiště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ foto
opraveno a nírně rozšířeno
Řádek 2:
 
'''Kněžiště''' čili '''presbytář''' (z [[latina|latinského]] ''presbyterium''), někdy též '''[[chór]]''', je část prostoru [[křesťanství|křesťanského]] [[kostel]]a či [[katedrála|katedrály]], která je vyhrazena [[kněz|kněžím]].
 
V románské [[románská architektura|architektuře]] se presbytář skládá ze dvou částí. Z čtvercového nebo obdélného chóru a [[apsidy]]. V [[gotická architektura|gotické]] architektuře však toto rozdělení ztrácí smysl, neboť presbytář už není uzavřen apsidou. Proto je u gotických kostelů používán termín ''chór'' a ''presbytář'' prakticky jako synonyma. Gotické presbytáře jsou zpravidla ukončeny [[polygon]]álně.
 
Pokud je či byl kostel [[kapitula|kapitulním]] či pokud jde o klášterní kostel žebravých řádů, bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli [[stalla|stally]]. Vždy je v něm umístěn také hlavní [[oltář]] a kněz (lat. presbyter) tam koná bohoslužbu. Kromě oltáře jsou zde umístěny ještě dva [[pulpit]]y, na čtení [[Bible|Písma]]. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy i vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená [[kazatelna]]. Po [[II. vatikánský koncil|II. vatikánském koncilu]] je zde navíc ještě umístěn [[obětní stůl]]. V gotických kostelích ja také často dochován kamenný nástěnný [[sanktuář]], který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového [[pastoforium|pastoforia]].
 
Od [[Chrámová loď|chrámové lodi]] bývá zpravidla tento prostor oddělen tzv. [[triumfální oblouk|triumfálním obloukem]]. Ve [[středověk]]u byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. [[lettner]]em neboli [[chórová přepážka|chórovou přepážkou]]. Presbytář bývá obvykle (především ve středověku je tato podmínka poměrně závazná) orientován na [[východ]].
 
Někdy se v blízkosti presbytáře nacházela [[oratoř]]. S presbytářem je většinou propojena okny. Téměř vždy je vedle či za presbytářem umístěna [[sakristie]], která slouží k uchovávání liturgického náčiní, mešních rouch atp. Ve středověku mívala kromě toho také funkci [[kaple]].