Kryogenní transportní jednotka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m sublimace - vnitřní odkaz
m Překlep - oprava
Řádek 7:
Druhou skupinou kryogenních transportních jednotek jsou systémy s nepřímým chlazením, kdy kryogenní látka ani v kapalném ani v plynném skupenství volně nevstupuje do chlazeného prostoru a nemění tedy složení atmosféry uvnitř. Princip nepřímého chlazení je zase zřejmý z obrázku: Kryogenní kapalina se ze zásobníku přivádí do [[Tepelný výměník|výměníku tepla]], kde se vypařuje a vznikající plyn se odvádí ven mimo chlazený prostor. Elektrický ventilátor prohání tepelným výměníkem vzduch, ten se přitom ochlazuje a zajišťuje homogenní rozložení teploty v celém vnitřním prostoru izotermické skříně. Příkladem mohou být jednotky ''CryoTech''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Thermo King: How does the system work?|url = http://europe.thermoking.com/cryotech/how-does-the-system-work.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Carbon Dioxide Cryogenic Transport refrigeration Systems|url = http://www.grimsby.ac.uk/documents/defra/trns-casestudy.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> firmy ''Thermo King'', které pracují s LCO<sub>2 </sub>nebo jednotky ''Frostcruise''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Linde: Cryogenic in-transit refrigeration system|url = http://www.linde-gas.com/internet.global.lindegas.global/en/images/frostcruise_datasheet_05201217_62127.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> firmy ''Linde'' – ty fungují podle téhož schématu, ale s LN<sub>2</sub>.
 
Oba systémy s přímým i nepřímým chlazením se někdy označují jako ztrátové chlazení (total loss refrigeration), protože chladivo (kryogenní kapalina) pracuje v otevřeném okruhu, během provozu ubývá a končí ve vzduchu mimo vozidlo. Přepravní vakuově izolované zásobníky obsahují řádově stovkustovky litrů kryogenní kapaliny, jejíž spotřeba závisí na konkrétních podmínkách (vnitřní objem skříně, požadovaný teplotní režim, frekvence otevírání dveří, …) a je zhruba 30 až 50 l/h. Provozní doba na jedno naplnění zásobníku se potom může pohybovat přibližně mezi 10 až 20 h, celý systém je proto vhodný pro distribuci chlazeného nebo mraženého zboží, kdy se přepravník po každé směně vrací do depa a může být znova naplněn kryogenní kapalinou. Nepoužívá se pro dálkovou chlazenou přepravu ani pro mezinárodní transport. Provozní tlak zásobníků LN<sub>2</sub> bývá 0,5 MPa (5 bar) a slouží k tomu, aby se kapalina podle potřeby vytlačila do chladicího systému. U zásobníků LCO<sub>2 </sub>se musí pracovat s tlaky vyššími – kolem 0,8 MPa (8 bar). Takový tlak umožňuje s kapalinou také manipulovat, mimo to však uchovává oxid uhličitý v kapalném stavu.
 
Přepravce, který se orientuje na kryogenní chladicí jednotky, si musí kromě chlazených nákladních vozů nebo souprav s návěsy zajistit ještě specializovanou plnicí stanici se zásobníkem na několik tisíc litrů kryogenní kapaliny<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Thermo King: Filling The CryoTech Tank|url = http://www.youtube.com/watch?v=RruTRT6e7sA|vydavatel = |místo = |datum vydání = October 2012}}</ref>. To je investice, která se vyplatí teprve při určitém počtu kryogenních jednotek. Jako dolní hranice se z ekonomických důvodů uvádí provoz alespoň 5 jednotek.