Staré Velké Bulharsko: Porovnání verzí

'''Velké Bulharsko''' nebo '''Onogurský chanát''' ({{vjazyce|bg|}} '''Стара Велика България''', {{vjazyce|el|}} '''Η παλαιά μεγάλη Βουλγαρία''') byl historický státní útvar, v letech 632–668, který se rozkládal mezi řekou [[Dněstr]]em, dolním tokem [[Volha|Volhy]] a zasahoval též na [[Krym|Krymský poloostrov]]. Vznikl konsolidaci několika hunobulharských kmenů, v jejichž čele stálistál kmen 10-Ogurů ([[Onogurové|Ogurové]]). Jeho zakladatelem byl chán [[Kuvrat|Kubrat]], a obyvateli byli Starobulhaři s jejich jednotlivými kmeny a také nebulharské polousedlé místní kmeny (hlavně [[Ugrové|Ugričtíugričtí]] Protomaďaři a [[Sarmati|Sarmatštísarmatští]] [[Alani]]), které byly v tom čase podřízené [[Avaři|Avarskému]] a [[Západoturkucký kaganát|Západoturkuckému kaganátu]].

Protobulharské kmeny původně sídlily na sever od [[Kavkaz]]u, poté se postupně přesunuly zejména do oblasti kolem [[Azovské moře|Azovského moře]], [[Předkavkazí]] a poříčí [[Dněpr]]u a Dněstru. Již ve svém původním domově se Hunobulhaři rozdělily na dva kmeny – [[Utigurové|Utigury]] a [[Kutrigurové|Kutrigury]]. Tyto dva kmeny mezi sebou často soupeřily. V 6. století zasáhli do vývoje tohoto etnika [[Avaři]], kteří porazili Utigury a poté společně s Kutrigury táhli dál na západ do [[Panonie|panonské nížiny]]. Utrigurové poté kolem roku 570 upadli do závislosti na ZápadoturkickémZápadoturkuckém kaganátu s centrem v dnešním [[Turkestán]]u ([[Kaspické moře]]).<ref name="rych31">{{Citace monografie