|
[[Soubor:Monument to Karadjordje on Vracar.jpg|thumb|250px|Pomník Karađorđeho na [[Vračar]]u v Bělehradě, v pozadí [[Chrám svatého Sávy|chrám Sv. Sávy]]]]
V roce [[1815]] vypuklo [[druhé srbské povstání]], které svým rozsahem a úspěšnosti nezaostávalo za povstání prvním. Vůdcem se stal [[Miloš ObrenovičObrenović]] a jeho vítězné akce vedly až k mírovému jednání s Turky. Nemalý vliv na příznivý vývoj srbské situace měly i úspěchy [[Ruské impérium|Ruska]] ve válce s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]],které zhatily turecké naděje na oslabení odvěkého nepřítele. [[Obrenovič]] dosáhl svého uznání dědičným srbským knížetem ze strany [[Porta|Porty]] roku [[1830]] a přesto, že byl negramotný, započal úspěšně s budováním základu [[srbské knížectví|srbského knížectví]]. Proces osamostatňování bývalého tureckého [[vazal]]a probíhal pomalu a podléhal mnoha omezením mezi něž patřil i zákaz zřízení srbské armády.<ref>http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/318717#ixzz0cDiHOR2t Článek na forum.valka.cz</ref>
V Rakousku se ale roku [[1817]] nechal se přesvědčit, že je třeba potajmu se vrátit do [[Srbské knížectví|Srbska]] a připravit a posílit rodící se [[Druhé srbské povstání|další povstání]] společně s knížetem [[Miloš Obrenović|Milošem Obrenovićem]]. Ten však byl mezitím Turky za svoji účast v protitureckém hnutí omilostněn a také měl jiný plán na osvobození Srbska, který spočíval ve smírnějším postupu proti Turecku. Charismatický a v národě oblíbený vojevůdce Karađorđe Petrović však do těchto záměrů nezapadal a velmi se příčil [[Istanbul]]u.
Sultán přikázal knížeti [[Miloš Obrenović|MilošoviMiloši Obrenovićovi]], aby Karađorđeho zabil, ten ho ale nemohl a nedokázal zabít a tak úkol svěřil [[Nikola Novaković|Nikolovi Novakovićovi]]. Ten úkol vykonal a 24. července [[1817]] Karađorđeho zabil.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = HRH CP Alexander II | odkaz na autora = Aleksandar II. Karađorđević | titul = Djordje Petrovic, known as Karadjordje | url = http://www.royalfamily.org/album/portraits/port200.htm | datum vydání = c1997 | datum přístupu = 2011-09-25 | jazyk = srbsky}}</ref> Společně s kumpány mu usekl hlavu a tu na znamení loajality [[Miloš Obrenović]] poslal do Istanbulu (nikdy se už do Srbska nevrátila).<ref name="psn">Příruční slovník naučný, ČSAV, encyklopedický institut, heslo Srbsko]</ref> Protože se Karađorđe nevešel do připravené rakve, usekli mu nohy a dali vedle do pytle.
Na začátku minulého století byly ale Karađorđeho ostatky vyzdvihnuty a dnes jsou uloženy v rodinné hrobce v [[Oplenac|Oplenci]]. Na místě koliby, u které Karađorđa rozsekali šavlemi a sekerou (protože kulky mu prý neublížily){{Doplňte zdroj}} dnes stojí [[oltář]] a [[kostelík]].
[[Nikola Novaković]], který vlastní rukou usekl Karađorđovi hlavu, se později utopil a jeho rod se v Srbsku považuje dodnes za prokletý. Miloš Obrenović sice vládl nějaký čas Srbsku, ale syna mu zabili v puči sami Srbové. Ti se dodnes jako národ stydí za to, že utlačovatelům, Turkům, Srb vydal Srba.
Po zavraždění Karađorđe Petroviće se rozhořel krvavý boj o vládu a nepřátelství mezi [[Karađorđevićové|dynastií Karađorđevićů]] a [[Obrenovićové|dynastií Obrenovićů]]. Spor skončil, když byla v roce [[1903]] vyvražděna královská rodina z [[Obrenovićové|dynastie Obrenovićů]] a [[Karađorđevićové]] se ujali vlády nad Srbskem.
== Odkazy ==
| 