Prstence Saturnu: Porovnání verzí

| issn=0323-049X | jazyk = slovensky}}</ref>

 

Mimo soustavu ekvatoriálních prstenců byl v r. [[2009]] objeven [[Spitzerův vesmírný dalekohled|Spitzerovým vesmírným dalekohledem]] další prstenec odlišného charakteru. Má obrovské rozměry, řádově 100× větší než klasické prstence (vnitřní okraj 6 milionů km od planety, vnější až 12 milionů km, tloušťka kolem dvacetinásobku průměru planety). Jeho rovina je skloněna o 27° oproti rovině hlavních prstenců, jeho částice obíhají opačným směrem než u jiných prstenců. Zahrnuje i dráhu měsíce [[Phoebe (měsíc)|Phoebe]]. Je velmi řídký. Předpokládá se, že je složen pouze z jemných prachových částic, které jen málo odrážejí viditelné světlo. To spolu s jeho extrémně nízkou hustotou způsobuje, že není v klasických dalekohledech pozorovatelný (byl objeven při pozorování v infračervené oblasti spektra).<ref name="Verbiscer_2009">{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Verbiscer

| doi = 10.1038/nature08515

| jazyk = anglicky

==Historie==

Přestože odraz od prstenců zvyšuje viditelnost Saturnu, nedokážeme je ze Země pouhým zrakem pozorovat. V roce 1650 se stal Galileo Galie první osobou, která pozorovala právě Saturnovi prstence. Po pěti letech jako první popsal tento jev Christiaan Huygens. I když je série složena s malých prstenců, jsou mezi sebou vyplněny jen málo mezerami. Velké mezery se nachází tam, kde hustota částic nejvíc klesá.