Heřman (probošt): Porovnání verzí

Hermann se ucházel dlouhodobě o proboštství litoměřické. Poprvé jej jako litoměřického probošta nalézáme roku [[1226]], kdy je v konfirmační listině pro [[Klášter Doksany|doksanský klášter]] s touto funkcí uveden. Ovšem situace v [[Litoměřice|Litoměřicích]] začínala nabývat na složitosti. V souvislosti s rozrůstáním města se v Litoměřicích utvářejí čtyři komplexy: královský majetek, město Litoměřice s tzv. [[Městské právo|magdeburským právem]], litoměřická kapitula a konečně sídelní komplex [[Hroznata|Hroznaty]] z [[Klášter Teplá|Teplé]] v jižní části města směrem k Labi. S tím byla spojena otázka lokální příslušnosti měšťanů, svobodníků (svobodných lidí) i poddaných. Bylo třeba vytyčil přesné hranice mezi uvedenými částmi litoměřické aglomerace, a tak se především později výrazně vymezilo hradbami královské město Litoměřice a litoměřická kapitula.

Za probošta Hermanna přišly do Litoměřic první mužské řády. Stalo se tak díky pražskému biskupovi [[BurchardBernard (probošt)Kaplíř ze Sulevic|Bernardovi]] ze starobylého rodu [[Kaplířové ze Sulevic|Kaplířů ze Sulevic]], který byl od roku [[1229]] scholastikem kapituly sv. Víta v Praze a rychle postupoval v hodnostech, založil v Litoměřicích roku [[1236]] první mužský klášter dominikánů s kostelem sv. Michala, přičemž klášter zpevňoval obranu mostu svými hradbami v západní části města. V severovýchodní části města vznikl již v roce [[1233]] [[Klášter minoritů (Litoměřice)|minoritský klášter sv. Jakuba]]. Biskup Bernard Kaplíř dal na vlastní náklady vybudovat [[Klášter dominikánů (Litoměřice)|dominikánský klášter s kostelem sv. Michala]]. Zde vznikla rodová [[hrobka]] Kaplířů ze Sulevic, která přečkala staletí až do vymření kaplířovského rodu a zrušení kláštera s kostelem roku [[1789]]. Část budovy byla použita jako krajský úřad od roku [[1810]].