Verze z 2. 11. 2013, 10:59 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m čfn → kinobox ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 10. 2014, 17:27 editovat zrušit editaci Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 894 editací m pomlčkami jsem nahradil spojovníky Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Obsah hry == {{spoiler}} Stejně jako většina ostatních představení [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana\|Divadla Járy Cimrmana]], sestává představení '''Cimrman v říši hudby''' ze dvou částí -– série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla -– v tomto jednoaktové opery '''Úspěch českého inženýra v Indii'''. Tato opera je uvozena následujícími referáty: Řádek 20: == Osoby a obsazení (současné i minulé (kurzíva)) == * Plantážník Krišna -– Jan Hraběta, Bořivoj Penc, ''Oldřich Unger'', ''František Petiška'' * Wagner -– Petr Brukner, Genadij Rumlena, ''Jaroslav Vozáb'' * Plukovník Colonel -– Zdeněk Svěrák, Jaroslav Weigel, ''Jan Klusák'' (jediné představení jako neplánovaný záskok za Zdeňka Svěráka) * Inženýr Vaněk -– ''Ladislav Smoljak'', Miloň Čepelka * dirigent -– Milan Svoboda, ''Pavel Vondruška'', ''Jan Klusák'', ''Jaroslav Uhlíř'' == Historie == Opera Úspěch českého inženýra v Indii je v celé tvorbě Divadla Járy Cimrmana ojedinělá a výjimečná zejména z hudebního hlediska. Je to jednoaktová opera pro čtyři osoby, sextet (kontrabas, housle, fagot, klarinet, pozoun, trumpeta) a – při recitativech – klavír. Autorem hudby je Jan Klusák a autory libreta jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Jan Klusák stál při komponování před úkolem napsat „hloupou hudbu“. Tento úkol zvládl perfektně -– Úspěch českého inženýra v Indii je plný hudebních motivů ze světa klasické i lidové hudby podaných takovým způsobem, že působí humorně na publikum hudebně vzdělané i nevzdělané. Sextet zastupující orchestr dokáže přednášet tklivé, romantické melodie se skutečnou dojemností, hrát vrcholně vypjatá hudební místa s komickým nasazením a zaujetím nabízející paralelu se syndromem malého českého národa, který se snaží nezapadnout, a podávat primitivní motivy s neochvějnou jistotou a samozřejmostí tak, že zaujme každé publikum. O tom svědčí především fakt, že je třetím nejhranějším představením Divadla Járy Cimrmana. Opera byla při samotném zkoušení přijímána souborem velmi nejistě. Zdeněk Svěrák o tom napsal do svého deníku: 3. května 73 se konala premiéra opery Cimrmana v říši hudby. Během zkoušek se u kluků silněji než jindy projevila nedůvěra k našemu textu. Máloco jim připadalo vtipné, a tak jsme první představení s Láďou očekávali nahlodáni, jestli to konečně nebude průser. Ale publikum nám dalo náplast na srdce. Opera většinou končí dlouhotrvajícím potleskem. A Ludvík Vaculík, který na premiéře byl, nás potěšil, když řekl: „Ona je to nejen sranda, ale ono je to i hezký.“ Má na tom zásluhu Klusákova Hudba. Hlavně. Klusák vykradl světové skladatele tak bezostyšně a krásně spojil všechno do jednoho celku, že vzniklo dílo utěšeného tvaru. Představení mělo premiéru 3. 5. 1973 v pražské Redutě. Původně byla hudba pouštěna z nahrávky a herci zpívali živě. Postupem času se podařilo situaci změnit a namísto nahrávky je součástí představení i orchestr složený z hudebníků pražských orchestrů, kteří sedí přímo na pódiu a jsou vedeni taktovkou dirigenta Tím byl zejména Pavel Vondruška (~~1973-2010~~1973–2010), ale i Jan Klusák (~~1973-1976~~1973–1976), Jaroslav Uhlíř (1977 jen půl roku) a Milan Svoboda. Dnes tuto roli zastává Milan Svoboda. 27. května v roce 1998 se opera dokonce dostala na festival [[Pražské Jaro]], kde v pražském Rudolfinu Divadlo Járy Cimrmana předvedlo celé představení Cimrman v říši hudby, a 20. června v roce 2000 byla předvedena v rámci festivalu Smetanova Litomyšl (také spolu s celým představením).

Cimrman v říši hudby: Porovnání verzí