Kogenerace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m Psaní jednotek (50% vs. 50 %, ...)
Řádek 2:
'''Kogenerace''' (kombinovaná výroba elektřiny a tepla) je společná výroba [[Elektrická energie|elektřiny]] a tepla. Umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv.
 
Spalováním [[Uhlovodíky|uhlovodíkových]] paliv, nebo využíváním jiných primárních zdrojů tepla v energetice a v dopravě při použití v motoru či turbíně se pro vlastní mechanickou práci nebo výrobu [[Elektřina|elektřiny]] využije cca 30÷35 % energie obsažené v palivu. Vzniká velké množství nízkopotenciálového tepla, které u běžných motorů z největší části (cca 50 % energetického obsahu paliva) odchází v podobě horkých výfukových plynů a další ztrátové teplo, které je nutno odvádět z hlediska zachování funkčnosti motoru [[chladicí soustavou]]. Toto teplo představuje [[tepelné ztráty]] procesu výroby a přeměny energie. Vzhledem k fyzikálním omezením ([[Carnotův cyklus]]) toto teplo není možno použít k výrobě mechanické práce nebo elektřiny. U automobilu uniká bez užitku do okolí, ve velkých tepelných elektrárnách je vypouštěno chladicími věžemi.
 
Při kogeneračním procesu je toto odpadní teplo výhodně využíváno k ohřevu teplé vody, vytápění a podobným účelům. Tak je současně využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití. Lze tak dosáhnout přibližně 80 % tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah [[výhřevnost paliva]]. Proto kogenerace může být jednou z cest snižování emise [[Skleníkový plyn|skleníkových plynů]] lepším využitím primárních paliv.
 
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ve větších zdrojích se uplatní zejména ve spojení s [[dálkové vytápění|dálkovým vytápěním]], které umožní efektivní využití ztrátového tepla.
Řádek 15:
Přínos malých [[kogenerační jednotka|kogeneračních jednotek]] spočívá v tom, že teplo a notná část elektrické energie mohou být spotřebovány přímo v místě jejich výroby. Odpadají tedy i ztráty vznikající při transportu energie na delší vzdálenost. Vzájemné provázání výroby tepla a elektřiny ovšem přináší i jisté omezení - potřebu zajistit pokud možno trvalý odběr tepla. Kdyby provozovatel konvenční kogenerační jednotky nebyl schopen po většinu roku smysluplně využívat teplo vznikající jejím provozem, výroba elektřiny by po zapojení tepelného výměníku sice byla možná ale nehospodárná.
 
S využitím elektřiny vyrobené kogenerační jednotkou na rozdíl od tepla obtíže nenastávají. Její nespotřebované přebytky lze na základě smlouvy uzavřené s příslušným distributorem elektřiny (ČEZ, EON, PRE) odprodávat do elektrické sítě. Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky právo na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje. Aktuální výše příspěvku pro jednotky o výkonu do 1 MWe činí 470 – 1 800 Kč / MWhMW.h.
 
Investiční náklady v přepočtu na jednotku instalovaného výkonu v případě malých kogeneračních jednotek strmě rostou. Zatímco u velkých zařízení o výkonu kolem 500 kWe pořizovací cena strojů na evropském trhu vychází na cca 750 euro/1 kWe jmenovitého elektrického výkonu, u 50 kWe jednotek je to 1 200 euro/1 kWe a u malých jednotek s výkonem 5 kWe už přes 3 000 euro/1 kWe. Cena za instalovaný kilowatt může být u nejmenších jednotek ještě podstatně vyšší. Z toho pak vychází delší návratnost investice, která je činí méně atraktivními pro zákazníky – a tím i pro výrobce. Kogenerace je úzce spojena také s decentralizací v oblasti [[Energetika|energetiky]]. V České republice podporuje rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla sdružení COGEN Czech.<ref>http://www.cogen.cz/</ref>