Codex gigas: Porovnání verzí

 

Na konci [[třicetiletá válka|třicetileté války]], v roce [[1648]], se [[Švédská armáda|švédské armádě]] podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili poklady veliké hodnoty - mimo jiné i obsah Rudolfovy ''kunstkomory'', jež byla odvezena do [[Stockholm]]u. [[Rukopis]] je od té doby uložen v [http://www.kb.se/ENG/kbstart.htm Královské knihovně ve Stockholmu] a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici [[Městské muzeum Chrast|Městského muzea v Chrasti]]<ref>[http://www.mestochrast.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5379&id=1366&p1=1660 stránky Městského muzea v Chrasti]</ref> je připomenut alespoň [[maketa|maketou]]. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském [[Klementinum|Klementinu]].

== Obsah kodexu ==

Celý rukopis je napsán latinsky. Jeho obsahem je větší množství různých textů, které lze rozdělit do desíti skupin:<ref>http://www.kb.se/codex-gigas/eng/Long/texter/</ref>

== Legenda o sepsání Ďáblovy bible ==

Podle [[legenda|legendy]] v klášteře žil [[mnich]], který [[hřích|zhřešil]]. V roce [[1212]] se vydal spolu s královskou výpravou [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] do [[Basilej]]e, aby od [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] přijal [[Zlatá bula sicilská|Zlatou bulu sicilskou]]. Tam se seznámil s jedním tajemným mágem, Michaelem Scottem. Ten ho údajně zasvětil do temné magie a uctívání [[Satan]]a. Po jeho návratu do Podlažic se ale o jeho satanistických rituálech dozvěděl opat a aby se vyhnul přísnému [[trest]]u zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji [[duše|duši]] [[ďábel|ďáblu]]. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Je zajímavé, že kniha obsahuje také řadu zaklínadel, např. pro vyléčení, vypátrání zloděje apod., ale ne pro [[exorcismus|vymítání ďábla]], ačkoli Benediktinský řád exorcismus prováděl. Mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně.

 

I přes tuto legendu o svém sepsání se Codex gigas dlouho užíval, četl a studoval různými učenci a nebyl nikdy předmětem šetření [[inkvizice]].

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references />

 

=== Externí odkazy ===