Stavovské panství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Oprava Krotoszyn, doplnění lžsb. názvů dolnoluž. panství
Řádek 6:
'''1.''' Panství německých mediatizovaných rodů po roce [[1806]] (bývalá říšská knížectví a hrabství) v jejich názvu se vynechává výraz "Svobodné" na rozdíl od Svobodných stavovských panství zemí Koruny české. Více pod hesly [[mediatizace]] a [[mediatizovaná území]]
 
'''2.''' Tzv. stavovská panství zřizovaná v 19. století Pruskou korunou mimo bývalé země Koruny české, disponovala jen malou mírou autonomie ([[1814]] panství Neu-Hardenberg v [[Braniborsko|Braniborsku]], [[1840]] hrabství Dohna ve [[Východní Prusko|Východním Prusku]],[[1819]] vévodstvíknížectví [[Krotoszyn]] v [[Poznaňsko|Poznaňsku]]).
 
== Svobodná stavovská panství ve Slezsku ==
Řádek 64:
 
V [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] je za stavovská panství považováno jedenáct panství:
* [[Sonnewalde]] (Groźišćo)
* [[Baruth]]
* [[Lieberose]] (Luboraz)
* [[Żary]] (Sorau)
* [[Forst]] (Baršć)
* [[Lübbenau]] (LjubnowLubnjow)
* [[Straupitz]] (Tšupc)
* [[Brody (Polsko)|Brody]] (Pförten)
* [[Drehna]] (Tranje)
* Gębice (Amtitz)
* [[Řád maltézských rytířů|řádový]] okrsek [[Friedland (Německo)|Friedland]]. (Bryland)
== Literatura ==
* Stanisław Śreniowski, ''Historia ustroju Śląska'', Katowice Wrocław 1948, s.89-90