Hodiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázky napravo |
upřesnění, typo, odstr. duplicit a několika EO |
||
Řádek 1:
{{různé významy}}
'''Hodiny''' (množné číslo slova [[hodina]], z [[Praslovanština|praslovanského]] ''godъ'' výročí, svátek, doba) jsou přístroje na měření [[čas]]u,
[[Soubor:BadSalzdetfurthBadenburgerStr060529.jpg|thumb|250 px|Veřejné hodiny v parku]]
Řádek 8:
Čas lze měřit dvojím podstatně odlišným způsobem:
1. Měření přímým '''sledováním''' a indikací rovnoměrného pohybu
* místní čas indikují [[sluneční hodiny]] a jejich předchůdce [[gnómon]], jež ukazují okamžitou polohu [[Slunce]] vrženým stínem tyče
* Jiné konstrukce slouží k odměřování časových intervalů:
** [[Přesýpací hodiny]] a starší [[vodní hodiny]] (klepsydra), kde se sleduje pokles hladiny kapaliny nebo písku v průhledné nádrži;
** svíčkové hodiny, kde se čas odečítá podle pravidelného odhořívání svíčky a pod.
I když údaj slunečních hodin se z definice nemůže od místního slunečního času nijak odchýlit, lze jej odečítat v nejlepším případě s přesností několika minut. To je hlavní důvod, proč moderní hodiny téměř bez výjimek užívají druhý postup.
2. Měření '''počítáním''' pravidelných pohybů, mechanických, elektrických nebo atomárních [[Kmitání|oscilací]]. Podle pohonu a konstrukce se dělí na:
* [[Mechanické hodiny]], například:
Řádek 33 ⟶ 32:
Zatímco chod lze regulací upravit, variace je dána kvalitou a konstrukcí stroje a regulovat se nijak nedá.
[[Soubor:Huygens clock.png|thumb|upright=0.9|Schéma Huygensových kyvadlových hodin s lopatkovým krokem]]
== Mechanické hodiny ==
Rozhodující charakteristikou mechanických hodin je mechanický oscilátor a převody. Zpravidla používají i mechanický zdroj energie (závaží, pružina) a ručkovou indikaci na ciferníku.
=== Hlavní části mechanických hodin ===
Každé mechanické hodiny mají tyto hlavní části:
Řádek 42 ⟶ 41:
* soustavu ozubených '''převodů''', jež přenáší energii od zdroje k oscilátoru;
* '''krok''', který spojuje oscilátor s posledním (nejrychlejším) kolem převodu, jež se nazývá krokové nebo stoupací kolo;
* '''oscilátor''' či '''regulátor''', který řídí rychlost otáčení krokového (stoupacího) kola a na němž závisí přesnost hodin;
* '''Indikační''' zařízení, tj. hodinové převody, ručky a ciferník.
Řádek 54 ⟶ 53:
U přenosných hodin a hodinek se proto používá plochá '''pružina''' („péro“), svinutá do spirály a u lepších hodin umístěná v pérovníku. Hnací síla pružiny s jejím rozvíjením klesá a tím působí nerovnoměrnost chodu. U starších přesných přenosných hodin a chronometrů ji kompenzovaly složité mechanismy, například tzv. šnek s řetízkem, kde se s rozvíjením pružiny zároveň mění rameno, na němž síla působí.
[[Soubor:Tidens naturlære fig19.png|thumb|upright=0.7|Schéma pohonu, převodů a kroku kyvadlových hodin]]
[[Soubor: Hamilton 926 movement.jpg|thumb|upright=0.8|Setrvačka kapesních hodinek s teplotní kompenzací]]▼
[[Soubor: Graham Escapement.png|thumb|upright=0.7|Grahamův klidový kyvadlový krok. a – stoupací kolo; b – palety; c- kyvadlová tyč.]]▼
[[Soubor: Anker 01.jpg|thumb|upright=0.7|Kotvový krok hodinek se setrvačkou.]]
=== Převody ===
Hnací kolo mechanických hodin, tj. ozubené kolo spojené s pérovníkem, bubnem nebo řetězovým kolem, přenáší energii několika převody do rychla až na
=== Oscilátor ===
Řádek 64 ⟶ 66:
Téměř ideální mechanický oscilátor je '''[[kyvadlo]]''', jehož direktivní silou je dokonale stálá zemská [[gravitace]]. Kyvadlo jako prostředek měření času navrhl poprvé [[Galileo Galilei]], konstrukce se někdy připisuje už jeho synovi, první kyvadlové hodiny postavil a roku [[1655]] podrobně popsal holandský fyzik [[Christiaan Huygens]]. Matematické kyvadlo má přesnou vlastní frekvenci kyvů, která ovšem mírně závisí na rozkyvu (amplitudě) kyvadla. Proto se u přesnějších hodin (včetně tzv. [[pendlovky|pendlovek]]) volí velmi malá amplituda v rozmezí do několika stupňů, což ovšem zvyšuje nároky na přesnost výroby kroku. Se změnami teploty se mění i délka kyvadla, přesné kyvadlové hodiny proto mívaly i teplotní kompenzaci.
▲[[Soubor: Hamilton 926 movement.jpg|thumb|Setrvačka kapesních hodinek s teplotní kompenzací]]
Hlavní nevýhodou kyvadla je to, že je nelze použít u přenosných hodin. Proto se u hodinek dlouho udržel lihýř, který teprve kolem roku 1700 nahradila '''setrvačka''' (lidově „nepokoj“, z německého ''Unruh''). Setrvačka je kolo na hřídeli a direkční sílu vyvozuje vlásek, jemná spirálová pružina. Frekvenci setrvačky ovlivňuje teplotní roztažnost věnce, která se u lepších hodinek kompenzovala bimetálem, novější hodiny ji omezují volbou vhodné oceli. Také tuhost vlásku závisí na teplotě, lepší hodinky proto mívají vlásek ze speciální slitiny, [[invar]]u. Chod hodin ovlivňuje i tření čepů setrvačky v ložisku, které se proto dělá z umělých rubínů a s co nejtenčími čepy (typicky kolem desetiny mm). Takové čepy jsou ovšem mechanicky choulostivé, takže ložiska moderních hodinek jsou vždy ještě odpružena.
▲[[Soubor: Graham Escapement.png|thumb|Grahamův klidový kyvadlový krok. a – stoupací kolo; b – palety; c- kyvadlová tyč.]]
=== Krok ===
[[Soubor:Vilůa Borghese waterclock 4.jpg|thumb|Vodní hodiny v [[Řím]]ě, Villa Borghese]][[Soubor: Anker 01.jpg|thumb|right|Kotvový krok hodinek se setrvačkou.]]▼
Největším konstrukčním problémem mechanických hodin je krok, zařízení, které při každém (nebo každém druhém) kyvu oscilátoru propouští jeden zub krokového kola a zároveň dodává oscilátoru energii. Ideální krok by přitom měl oscilátor co nejméně ovlivňovat, u lepších hodinek se proto užívají tzv. volné kroky, kde se oscilátor po většinu kyvu kroku vůbec nedotýká. V průběhu vývoje vznikly desítky velmi důmyslných konstrukcí, které se dělí do dvou skupin:
* Kroky '''vratné''', výrobně jednodušší, kde však musí oscilátor v krajní poloze krokové kolo vracet o kousek zpět, což silně snižuje přesnost hodin; mezi vratné kroky patří
** lihýřový (lopatkový) krok,
** hákový krok starších nástěnných hodin, "kukaček" a pod.,
Řádek 88 ⟶ 84:
* různé '''registrační''' hodiny jako "píchačky", hlídačské nebo ponocenské hodiny, tachografy, taxametry atd.,
* '''slepecké''' hodiny s hmatovou indikací,
* [[šachové hodiny]] a
▲[[Soubor:Vilůa Borghese waterclock 4.jpg|thumb|Vodní hodiny v [[Řím]]ě, Villa Borghese
== Odkazy ==
=== Literatura ===▼
* M. Hajn, ''Základy jemné mechaniky a hodinářství''. Práce: Praha 1953▼
* S. Michal, ''Hodiny''. SNTL: Praha 1980▼
* J. Sokol, ''Čas a rytmus''. 2. vyd. Oikúmené: Praha 2004, zejména kap. 4.▼
=== Související články ===
* [[Čas]]
* [[Hodina]]
Řádek 119 ⟶ 120:
* {{en}} [http://www.antiqueclockspriceguide.com/ill.php Ilustrovaný slovník různých typů hodin]
* {{en}} [http://www.sciencemuseum.org.uk/on-line/wells-clock/index.asp Stránky britského Science Museum o starých hodinách]
* {{en}} [http://www.Timeforclocks.nl Holandské hodiny]
* {{en}} [http://www.newart.ru/oparin/clock/index-e.htm Oparinovy hodiny – nová indikace času]
* {{en}} [http://www.csalim.com Flash Clocks] - Flash clocks for use on blogs and webpages
* {{en}} [http://www.ekitsonline.com/clock_kit_4.htm Personalised Clocks] Návrh vlastních hodin na webu
Řádek 129 ⟶ 127:
* {{en}} [http://www.collectorebooks.com/watch2/watch02.htm Jak rozebírat mechanické náramkové hodiny]
* {{en}} [http://www.collectorebooks.com/watch2/watch03.htm Jak sestavit mechanické náramkové hodiny]
▲=== Literatura ===
▲* M. Hajn, ''Základy jemné mechaniky a hodinářství''. Práce: Praha 1953
▲* S. Michal, ''Hodiny''. SNTL: Praha 1980
▲* J. Sokol, ''Čas a rytmus''. 2. vyd. Oikúmené: Praha 2004, zejména kap. 4.
[[Kategorie:Hodiny| ]]
[[Kategorie:Měřicí přístroje]]
[[Kategorie:Domácí spotřebiče]]
[[Kategorie:Vybavení veřejných prostranství]]
|