Výjimka (programování): Porovnání verzí

 

== Podpora výjimek v programovacích jazycích ==

Zpracování výjimek v těchto programovacích jazycích téměř výhradně neobnovuje chod programu a ve většině případů dochází k postupnému zpětnému procházení zásobníku, než je nalezen příslušný objekt zpracovávající výjimku.

Abstrahujeme-li od drobných syntaktických rozdílů, existuje velmi málo přístupů ke zpracování výjimek na úrovni zdrojového kódu. Nejrozšířeněji je proces zpracování výjimky spuštěn klauzulí „throw“ nebo „raise“, případně objektem výjimky. Blok s výjimkou obvykle začíná klauzulí „try“ nebo „begin“, jednotlivé chybové stavy jsou poté označeny bloky „catch“ nebo „except“. Celý blok zpracování výjimky je ukončen sekcí „finally“ nebo „ensure“, která slouží pro uvolnění systémových zdrojů použitých při zpracování výjimky.

Jako celek může deklarace výjimky (v pseudokódu podobném jazyku Java) vypadat např. takto:

 

try {

line = console.readLine();

Následující kód ukazuje deklaraci výjimky v jazyce ML a její následné použití v kódu a ošetření<ref>Ukázka převzata z: http://www.cs.cmu.edu/~rwh/introsml/core/exceptions.htm</ref>:

 

exception Factorial

 

end

handle Factorial => print "Out of range.\n"

 

Jak můžeme vidět, výjimka řeší situaci, kdy je funkci faktoriálu zadáno jako parametr záporné číslo (faktoriál záporného čísla neexistuje). V tomto případě program zobrazí chybovou hlášku „Out of range“ ve výstupním okně, které je implicitně zvoleno (obvykle se jedná o konzolový výstup).