Venědikt Vasiljevič Jerofejev: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz by měl být na knihu a ne na Valpuržinu noc jako tkovou |
|||
Řádek 20:
Od mládí se Venedikt vyznačoval nevšední erudicí a lásce k literatuře. Již v sedmnácti letech napsal ve Vladimíru ''Zápisky psychopata'' (dlouhou dobu byly považovány za ztracené, poprvé byly publikovány v roce 1995). V roce [[1970]] zakončil poému v próze ''[[Moskva – Petušky]]''. Byla publikována v izraelském almanachu ''Ami'' v roce 1973. V [[Sovětský svaz|SSSR]] poéma poprvé vycházela od prosince 1988 do března 1989 v časopise ''Trezvosť i kultura'' (všechna obscénní slova v publikaci byla nahrazena). Necenzurovaná vyšla poprvé v almanachu ''Věsť'' v roce 1989. V tomto i v ostatních svých dílech inklinuje k tradicím [[surrealismus|surrealismu]] a k literárnímu klaunovství.
Kromě ''Zápisků psychopata'' a ''Moskva – Petušky zpáteční'' napsal Jerofejev divadelní hru ''
Podle slov Jerofejeva napsal v roce 1972 román ''Šostakovič'', který mu ukradli ve vlaku spolu s nákupní taškou, kde byly dvě láhve kořalky. V roce 1994 oznámil Vladislav Len, že rukopis byl celý čas u něho a zanedlouho ho uveřejnil. Byl ovšem uveřejněn pouze malý fragment románu údajně napsaného Jerofejevem. Většina kritiků považuje tento fragment za falzifikát. (Podle mínění Vladimíra Muravjova si Jerofejev historku s románem vymyslel, neboť měl velmi rád [[mystifikace|mystifikaci]].)
|