Šlechta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
fakt? |
||
Řádek 6:
'''Šlechta''' (též ''nobilita'' či ''aristokracie''<ref>Pojmem aristokracie se někdy označuje pouze vyšší šlechta, srv. {{Citace monografie|příjmení=Maťa|jméno=Petr|odkaz na autora=Petr Maťa|titul=Svět české aristokracie (1500-1700)|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=NLN|rok=2004|isbn=80-7106-312-6|poznámka=|strany=11-15|jazyk=}}</ref>) je [[moc]]enský, [[vláda|vládní]] [[stav]], [[třída]], [[kasta]], soubor jedinců, majících mocenské, [[právo|právní]] výsady spojené se [[šlechtický titul|šlechtickým titulem]] a zpravidla i znakem rodu - [[erb]]em ve [[Feudalismus|feudální společenské formaci]]. Tvořila tak základ společenského uspořádání států (zejména evropského středověku). Platnost těchto výsad měla omezení na stát, kterým byly udělena, ale čestné výsady byly často respektovány i v cizině. Příslušnost ke šlechtě souvisela původně (a zpravidla i později) s brannou povinností služby ve vojsku, ať už osobní, rodovou anebo i udržování obecné hotovosti, případně přímo určeného rozsahu počtem mužů.
Zároveň šlechta spolurozhodovala (arciť v některých dobách jen formálně, jindy ale i proti vůli vládce) o státních záležitostech v rámci šlechtické demokracie, tvořila zemský, případně říšský sněm a schvalovala jednotlivé zákony a někdy volila panovníky
Šlechta se vyskytuje prakticky u všech [[národ]]ů a kultur celého světa a během celé historie. Také její členění na vysokou a nižší šlechtu, případně do více úrovní je univerzální{{Fakt/dne|20140916235251}}. V [[Japonsko|Japonsku]] existovaly dvě třídy šlechty, vyšší ''daimjó'', byla třídou dědičných vlastníků půdy, nižší ''[[samuraj]]ové'' byli válečníky. V Číně císař uděloval dědičné šlechtické tituly, přičemž v každé následující generaci potomek klesl o jeden stupeň níže.
Příslušnost k této skupině vychází z několika zdrojů:
*příslušnosti k vítězné, např. dobyvatelské skupině, vojsku, národu - prvotní zdroj šlechtictví od počátků feudalismu{{Fakt/dne|20140916235251}},
*rodového principu, je zpravidla založena [[Choť|manželským]] původem po šlechtickém otci.
*povýšení do šlechtického stavu panovníkem.
*adopce jednotlivce nebo celého rodu (nešlechtického nebo nižší úrovně) nebo obdobně převodem změnou státu, např. uznáním nerakouských šlechtictví i pro Rakousko, zejména po rakousko-uherském vyrovnání {{Fakt/dne|20140916235251}}
*automatické šlechtictví, dané jako jeden z požitků některých vysokých úřadů, např. bratry [[papež]]ů a jejich patrilineární potomky na základě buly ''Urbem Romam'' [[papež]]e [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] z roku 1746.
Řádek 21:
Počátky šlechty souvisí obecně s přechodem od [[rodová společnost|rodové společnosti]]. V návaznosti na ni dochází k vyčleňování úspěšných jedinců, kteří na základě svých vojenských či jiných schopností a zásluh získávají ve společnosti respekt a výsadní postavení - obdobně, jako v rámci rodu, ale v širším společenství. V zájmu stability se pak prosadila zásada [[dědičnost]]i jejich postavení.
Ustavení takové privilegované, vládnoucí vrstvy se v historii mnohokrát událo velice zřetelně a prakticky ve všech zemích, po jejich ovládnutí cizí mocností, např. Římské říše germánskými kmeny, Británie seveřany nebo později Normany, Ruska germánskými Varjagy, Bulharska turkickými Protobulhary, Čech po bitvě na Bílé Hoře{{Fakt/dne|20140916235251}}, Indie po ovládnutí Moguly, Číny po ovládnutí Čingischánovými Mongoly, oblast Blízkého východu po dobytí Řeky vedenými Alexandrem Makedonským a podobně.
Jindy ustavení šlechty proběhlo pozvolna, postupným upevněním postavení úspěšných rodů, např. ve středověkých Českých zemích, Polsku, ale i v klidných obdobích prakticky všech zemí.
Řádek 27:
S rozvojem průmyslové výroby došlo ke změnám ve významu vrstev obyvatelstva a liberalizaci, postupnému vyrovnání práv, resp. zmírňování rozdílů, jednotlivých skupin. Tím faktický význam šlechty pozvolna klesal až k formálnímu, čestnému stavu současnému. V některých zemích se ale moc krále a šlechty, např. panovnického rodu, zachovala, jako v některých arabských zemích.
V některých zemích ale i nyní vládne šlechtě obdobná vládnoucí vrstva v podobě stranických struktur, typických pro autoritativní státy, zejména komunistické, kde o společenských záležitostech rozhodují sbory zástupců vládnoucí vrstvy (výbory - ústřední, oblastní apod.), často na čele s panovníkem - revolučním vůdcem a jeho rodem, jako v [[Severní Korea|KLDR]]{{Fakt/dne|20140916235251}} nebo na [[Kuba|Kubě]]{{Fakt/dne|20140916235251}}. Obdobná mocenská (čili politická) nerovnoprávnost panuje i v dalších zemích, kde vládne jiná vydělená vrstva, teokracie, nyní zejména v Íránu{{Fakt/dne|20140916235251}}.
== Šlechtické tituly v současné Evropě ==
| |||