Velikonoční pondělí: Porovnání verzí

'''Velikonoční pondělí''' ([[liturgie|liturgicky]] '''Pondělí v [[velikonoční oktáv|oktávu velikonočním]]''', někdy též ''Červené pondělí'') je dnem, který následuje po [[Neděle Zmrtvýchvstání|neděli Zmrtvýchvstání Páně]]. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k ''přechodovým rituálům'' končící [[zima|zimy]] a nastávajícího [[jaro|jara]]. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách [[teologie|teologizována]] a zasazena do [[křesťanství|křesťanského]] rámce.▼

[[Církev]]ní oslava [[Velikonoce|Velikonoc]] má zcela jiný rámec, jímž je [[Ježíš Kristus|Kristovo]] vítězství nad smrtí (tj. [[vzkříšení]]) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem [[velikonoční oktáv|velikonočního oktávu]] (osmidení), kdy [[křesťan]]é prožívají velikonoční radost ze svého [[vykoupení]]. Z [[Liturgie|liturgického]] hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu. V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. [[Pondělí svatodušní]] či [[Svátek sv. Štěpána]]). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života. ▼

V [[České země|českých zemích]] i na [[Slovensko|Slovensku]] je zvykem chodit s [[pomlázka|pomlázkou]]. Pomlázka je z několika většinou 6-12 nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Mrskut přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na [[Morava|Moravě]], kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro mrskáče. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli [[Velikonoční kraslice|kraslice]]. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský [[kazatel]] [[14. století]] [[Konrád Waldhauser]].▼