STS-26: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Posádka: zamodrán odkaz na jméno |
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
katalog = 19547 |
název = STS-26 |
znak =
loď = [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] |
posádka =
hmotnost = vzletová 115487 kg<br />přistávací 88080 kg|
trvání = 4 dny, 1 hodina, 0 minut, 11 sekund |
Řádek 11:
kosmodrom = Kennedy Space Center, Florida, USA |
rampa = 39-B |
start =
přistání = [[3. říjen|3. října]] [[1988]] 16:37:11 UTC
parametry_dráhy=
{{Kosmické těleso-parametr|Inklinace|28,5°}}
Řádek 30:
== Posádka ==
* {{flagicon|USA}} [[Frederick Hauck|Frederick H. Hauck]] (3) - [[Funkce kosmonautů v posádkách#Velitel|velitel]]
* {{flagicon|USA}} [[Richard Covey|Richard O. Covey]] (2) - [[Funkce kosmonautů v posádkách#Pilot|pilot]]
* {{flagicon|USA}} [[John M. Lounge]] (2) - první [[Funkce kosmonautů v posádkách#Letový specialista|letový specialista]]
* {{flagicon|USA}} [[George Nelson]] (2) - druhý letový specialista
* {{flagicon|USA}} [[David C. Hilmers]] (2) - třetí letový specialista
{{Malé|V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.}}
Řádek 49:
[[11. červenec|11. července]] začalo tankování paliva pro orbitální motory OMS a manévrovací motory RCS. [[15. červenec|15. července]] si jeden technik všiml zápachu okysličovadla v blízkosti levého zadního modulu RCS. Po šestihodinovém pátraní bylo lokalizováno místo, odkud chemikálie unikala. V srpnu byla netěsnost zalita tmelem ze silikonového kaučuku, grafitu a skelných vláken. Problém také nastal s netěsností na pozemním potrubí, které přivádí kapalný [[vodík]] do nádrže ET.
Rovněž nastaly problémy se zkouškami hlavních motorů raketoplánu SSME. Přepouštěcí ventil na motoru č. 2 se uzavíral příliš pomalu, proto palubní [[počítač]] zastavil zkoušku probíhající [[4. srpen|4. srpna]] jen necelou sekundu před zážehem. Vadný ventil byl vyměněn a další zkouška už proběhla bez problémů.
[[Soubor:Discovery STS-26.jpg|left|thumb|Raketoplán Discovery startuje na misi STS-26, první misi po 2,5 roční přestávce způsobené [[STS-51-L|tragédií raketoplánu Challenger]]]]
Řádek 57:
Po otevření dveří do nákladového prostoru posádka nejdříve otestovala systémy [[umělá družice|družice]] [[Tracking and Data Relay Satellite|TDRS-C]]. V čase T+6 h 30 minut ji vypustila pod 60° uhlem. Družice i s urychlovacím stupněm IUS se zpočátku pohybovala díky impulzu, který jí udělil [[pružina|pružinový]] mechanizmus. Později, když byl raketoplán v dostatečné vzdálenosti, tedy asi o půl oběhu, se zažehl motor prvního stupně rakety IUS, jenž dostal družici na přechodovou dráhu. Následující den prostřednictvím druhého stupně vystoupala družice na [[geostacionární dráha|geostacionární dráhu]] nad tichomořskou republiku [[Kiribati]]. U družice nastaly problémy s nosníky [[parabolická anténa|parabolických antén]], Discovery měl také problém se zablokováním parabolické antény pro [[komunikační pásmo|pásmo]] Ku. Dalším problémem byla záložní povelová linka k [[hydraulika|hydraulice]] jednoho z motorů OMS, avšak hlavní systém pracoval bez závad. Třetí závažný problém představoval zablokovaný výparník vody [[led]]em. Aby se zabránilo dalšímu zamrzávání, musela být na palubě raketoplánu udržovaná teplota v rozsahu 27-28 °C. Led posádka odstranila propláchnutím výparníku třemi dávkami vody několik hodin před návratem.
Zbytek času zůstávající do přistání posádka věnovala hlavně fotografování zemského povrchu. Nelson se věnoval 60 vzorkům [[Bílkovina|
[[3. říjen|3. října]] se Discovery vrátil do [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]]. Po natočení do polohy motory napřed proběhl 170-sekundový zážeh motorů OMS. Ty snížily [[rychlost]] stroje. Raketoplán vstoupil do atmosféry nad [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] ve výšce 121 km, asi 7600 km od místa přistání. Discovery dosedl na dráhu 17 základny [[Edwards AFB]] rychlostí 370 km/h v 11.37 EDT (16.37.18 UT).
Řádek 63:
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{
* {{cs}} [http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-26/index.htm Popis letu]
* {{cs}} [http://www.lib.cas.cz/space.40/1988/091A.HTM STS-26]
|