Boje o Šluknovský výběžek: Porovnání verzí

'''Boje o Šluknovský výběžek''' byla série ozbrojených srážek mezi příslušníky [[Sudetoněmecký dobrovolnický sbor dobrovolníků|Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru]] (SdF) na straně jedné a oddíly [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] (SOS) a československé armády na straně druhé. Ke střetnutím došlo v období od [[21. září|21.]] do [[24. září]] [[1938]]. Přestože se čs. branné moci podařilo znovu získat kontrolu nad [[Šluknovský výběžek|Šluknovským výběžkem]] v oblasti [[Sudety|Sudet]], výsledkem bojů byla ztráta kontroly nad tímto územím zaviněná vyhlášením [[Všeobecná mobilizace 1938|mobilizace]].

Ke střetům v oblasti docházelo již od začátku léta 1938. Vše se ale vystupňovalo 12. září 1938 po [[Adolf Hitler|Hitlerově]] projevu v [[Norimberk]]u na sjezdu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], ve kterém veřejně deklaroval právo [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] na sebeurčení a vůli [[Nacistické Německo|Říše]] jim v tomřešení této otázky napomoci. To vedlo v celém sudetoněmeckém pohraničí k eskalaci napětí, při kterém byly napadány objekty čs. státní moci, ale i domovy [[Češi|Čechů]], [[Židé|Židů]] a protinacisticky smýšlejících Němců. V dalších hodinách se situace ještě více vyhrotila, když sudetští Němci zahájili povstání, které mělo vytvořit záminku pro německý vpád. Policie, četnictvo a družstva SOS byly nadřízenými složkami ministerstva vnitra vyzývány ke klidu. Platil přísný zákaz používat střelné zbraně, a to i v případě přímého ozbrojeného napadení z obavy, že by některá zbloudilá kulka mohla přelétnout hranici do Německa a mohla být použita jako [[casus belli]] pro útok proti [[První republika|Československu]].

Dne 14. září byla vyhlášena plná bojová pohotovost jednotek SOS, ten samý den byl na velitele [[Rumburk|rumburské]] posádky podniknut neúspěšný pumový útok. 15. září bylo v okresech Šluknov, Rumburk a Varnsdorf sice vyhlášeno [[stanné právo]] pro zločin vzbouření, ale jeho naplnění zůstalo jen formalitou. Do pohraničí následně dorazilidorazily asistenční jednotky čs. armády, jejichž přítomnost [[sudetoněmecké povstání]] ukončila. Dne 16. září československé úřady oficiálně rozpustily [[Sudetendeutsche Partei]] a na její představitele vydaly zatykač. Dne 17. září svým podpisem A. Hitler potvrdil vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru.

22. září v půl druhé ráno byla granátovým útokem napadena budova celního úřadu ve Varnsdorfu. Než stačili příslušníci SOS na útok odpovědět, útočníci se stáhli zpět za hranici. K dalšímu útoku došlo před šestou ranní u [[Černá brána|Černé brány]] v prostoru [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]]. Cílem byla chata družstva SOS č. 61. Přibližně 70 sudetoněmeckých povstalců zaútočilo granáty a střelbou ze samopalů a pušek. Celé družstvo s výjimkou jednoho vojáka se z chaty stáhlo. Útočníky se podařilo vytlačit až díky pomoci družstva SOS zez [[Brtníky|Brtníků]].

Po stažení všech jednotek SOS na linii lehkého opevnění bylo území Šluknovského výběžku včetně obydlených oblastí obsazeno příslušníky SdF. Československá moc zde přestala existovat. Ve 3.00 ráno proto operační oddělení Hlavního štábu čsl. armády vydalo rozkaz k opětovnému obsazení prostoru Šluknovského výběžku. Akcí byl pověřen motorizovaný I. prapor 47. pěšího pluku a dále potom pohotovostní čety 42. pěšího pluku za podpory tankové čety a improvizovaného [[obrněný vlak|obrněného vlaku]] zkompletovaného v libereckém depu.