Kostel Zvěstování Panny Marie (Smíchov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
m oprava odkazu |
||
Řádek 5:
Novorománský kostel byl dostavěn po čtyřech letech v roce [[1891]] a vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem [[František Schönborn|Františkem Schönbornem]]. Jeho výzdoba trvala až do roku [[1917]]. Na západní a severní straně na něj navazují budovy konventu (jižní křídlo křížové chodby nahrazuje severní boční loď baziliky) s prelaturou a zahrady.
Kostel je dvoulodní bazilika s polokruhovým presbytářem, postavená z neomítaných pískovcových kvádrů v novorománském slohu. Hlavní vchod na západním průčelí má portál zdobený dvěma trůnícími sochami patronů benediktinského řádu, sv. [[Benedikt z Nursie|Benedikta z Nursie]], která drží v ruce knihu svých řeholních pravidel s nápisem Sancta regula, a jeho sestry, sv. [[Svatá Scholastika|Scholastiky]], nad nimi je socha sv. archanděla Gabriela, patrona zakladatelky. Stěny chrámu jsou členěny plochými lisénami a obloučkovým vlysem.
Stěny a klenby interiéru jsou vyzdobeny malbami tzv. [[Beuronská umělecká škola|beuronské školy]], které realizovala skupina výtvarníků v čele se svým zakladatelem, německým malířem, sochařem, architektem a řeholníkem [[Peter Desiderius Lenz|Petrem Desideriem Lenzem]] ([[1832–1928]]). Figurálním malbám vévodí trůnící Kristus Pantokrator (Vševládce) s nápisovou páskou "Jsem, který jsem" v latině, doprovázený českými zemskými patrony, sv. Václavem, sv. Vojtěchem a sv. Janem Nepomuckým (jejichž relikvie byly vloženy do hlavního oltáře) a sv. Ludmily. Také ostatní malby mají [[Latina|latinské]] popisky, většinou [[citát]]y z [[Bible]]. Autorem maleb je Desideriův žák [[Jan Verkade]], s realizací návrhu pomáhal dále [[Jakob Würger]]. Po stranách hlavního [[oltář]]e stojí nadživotní sochy [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a [[Archanděl Gabriel|archanděla Gabriela]] z bílého mramoru ve scéně Zvěstování, dílo patera Desideria. Mešní nářadí, nádobí a náčiní provedl podle Desideriových předloh pražský zlatník [[Heinrich Grünfeld|Jindřich Grünfeld]]. Nad jižní boční lodí se zvedá hranolová chrámová věž, měří 43 metrů a je zakončena jehlancovitou střechou.
| |||