Nejvyšší správní soud České republiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m úprava referencí, aktualizace |
||
Řádek 2:
| název = Nejvyšší správní soud České republiky
| obrázek = Brno-Nejvyšší správní soud ČR.jpg
| popisek = Budova Nejvyššího správního soudu
| sídlo = Brno
| počet soudců =
| předseda soudu = JUDr. [[Josef Baxa]]
| místopředseda soudu = JUDr. Michal Mazanec
Řádek 14:
== Historie ==
{{Viz též|Nejvyšší správní soud Československa}}
Nově byl [[Nejvyšší správní soud]] zakotven v [[Ústava České republiky|Ústavě České republiky]] (č. 1/1993 Sb.) až při projednávání návrhu v parlamentu, vládní návrh ústavy s ním nepočítal. Dlouho nebyl naplněn a jeho agendu vykonával [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] a především [[vrchní soud]]y. Postupně se obnovily diskuze, zda vůbec samostatně institucionalizované správní soudnictví zřizovat.<ref>
| titul = Stenografický zápis 46. schůze Poslanecké sněmovny, pátek 8. února 2002 | url = http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/046schuz/s046297.htm | | | místo = }}</ref> Nakonec v letech 2000–2002 Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny přistoupil k rozhodnutí o jeho zřízení, když vyšel ze tří modelů: # ponechat správní soudnictví v rámci obecného a obnovit činnost správního [[kolegium (soud)|kolegia]] Nejvyššího soudu,
# ponechat první instanci správního soudnictví na obecných soudech a zřídit druhou instanci Nejvyšší správní soud,
# zcela oddělit správní soudnictví a zřídit krajské správní soudy a Nejvyšší správní soud.
Při projednávání jen těsně o jeden hlas neprošla varianta č.
== Agenda ==
Řádek 43 ⟶ 49:
== Budova ==
[[Soubor:Brno, socha Spravedlnost před budovou Nejvyššího správního soudu.JPG|thumb|Před budovou soudu stojí socha Spravedlnosti od [[Marius Kotrba|Mariuse Kotrby]]
Soud sídlí na [[Moravské náměstí|Moravském náměstí]] v budově č. 6, jejímž jádrem je původně bytový dům palácového typu postavený v [[novorenesance|novorenezančním]] slohu mezi roky 1869–1871 brněnským stavitelem Moritzem Kellnerem. Budovu roku 1902 odkoupil stát, který ji využíval jako sídlo Okresního hejtmanství Brno-venkov. Po vzniku [[Československo|Československa]] zde sídlil Úřad okresní politické správy a Zemská školní rada, v období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] pak německý oberlandrát, aby se po válce využití vrátilo politické správě [[okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]].
Později došlo k připojení dvou sousedních domů, Fleischackerova domu č. 4 v Solniční ulici a bytového domu č. 1 v Joštově ulici, čímž byla završena její dispoziční kompozice. Kolaudace proběhla roku 1994 a budova sloužila až do roku 2003 prodejnám, kancelářím taxislužby, okresního úřadu, školského úřadu, Okresní inspekce požární ochrany a pedagogicko-psychologické poradny. Poté byla budova určena za sídlo nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a prošla proto až do roku 2006 rozsáhlou rekonstrukcí.<ref>
| | | | datum přístupu = 2014-08-31
| vydavatel = Nejvyšší správní soud
| místo = Brno
}}</ref> Soud mezitím sídlil v pronajatých prostorách na Masarykově ulici.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mazanec
| jméno = Michal
| titul = Historie
| url = http://www.nssoud.cz/Historie/art/4?menu=174
| datum aktualizace = 2013-01-17
| datum přístupu = 2014-08-31
| vydavatel = Nejvyšší správní soud
| místo = Brno
}}</ref>
== Odkazy ==
{{commonscat|Supreme administrative court of the Czech Republic}}▼
=== Reference ===
<references />
Řádek 55 ⟶ 76:
=== Externí odkazy ===
{{geo cz|49|11|51|16|36|24}}
▲* {{commonscat|Supreme administrative court of the Czech Republic}}
* [http://www.nssoud.cz/soudci Seznam soudců]
* [http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaExtendedSearch Vyhledání rozhodnutí]
| |||