Husitské války na Moravě: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna řazení u Kategorie:Husitské války: "Morava" za použití HotCat |
m fixlink |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Husité - Jenský kodex.jpg|thumb|Boj husitů s křižáky]]
[[Husitství|Husitské války]], jejichž centrem se ve 20. a 30. letech 15. století staly zejména [[Čechy]], probíhaly i na území [[Morava
== Počátky husitství na Moravě ==
Morava stejně jako Čechy se na počátku 15. století otevřela vlivu reformátorů, v jejich čele stál [[Mistr Jan Hus]]. Již moravský markrabě [[Jošt Lucemburský]] se zajímal o [[John Wycliffe|Viklefovy]] spisy i o Husovu nauku. Na jihozápadní Moravě před rokem 1409 působil i Jan Žižka, který odtud v roce 1410 odešel spolu s Janem Sokolem z Lamberka do bitvy u Grunwaldu. Husitismus se však na Moravě rozšířil zejména zásluhou zemského hejtmana [[Lacek z Kravař (zemský hejtman)|Lacka z Kravař]]. O husitství se opírala i část moravské vyšší a nižší šlechty, která využívala patronátního práva nad kostely a fary obsazovala husitskými knězi. [[Husitství]] tedy prorazilo na Moravě zejména na venkov. V roce [[1415]] přidala většina moravské šlechty své pečetě pod ''Stížný list českých a moravských pánů do Kostnice'' na protest proti upálení Jana Husa. Opakem se stala velká města, která byla v přecházejících střetnutích, zejména v [[moravské markraběcí války|markraběcích válkách]] v neustálém konfliktu se šlechtickými vojenskými družinami, které olupovaly měšťany na cestách a snažily se města ovládnout. Ta se přiklonila na stranu [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], který se po smrti [[Václav IV.|Václava IV.]] stal jeho nástupcem jak na českém trůně, tak i [[Markrabství moravské|moravským markrabětem]].
== První boje ==
K prvním konfliktům na Moravě došlo již roku [[1419]]. Třebovská kronika uvádí, že ''"tohoto roku husité Moravu na mnoha místech pustošili."'' Bližší zprávy o bojích neexistují, jednalo se zřejmě jen o menší střetnutí, která se svou organizovaností a rozsahem nemohla srovnávat s akcemi v Čechách. Na vánoce roku [[1419]] se v [[Brno|Brně]] objevil [[Zikmund Lucemburský]], kde zasedal zemský sněm. Ten přijal Zikmunda jako moravského markraběte a ustanovil novým zemským hejtmanem [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského z Kravař]]. Zikmundovy první křížové výpravy v létě roku [[1420]], která vyvrcholila [[Bitva na Vítkově|bitvou na Vítkově]], se však zúčastnila jen velmi malá část moravské šlechty, z významnějších pánů pouze Oldřich z Boskovic a bratří z Ronova. Moravští páni se však účastnili podzimního tažení do Prahy, které v [[Bitva pod Vyšehradem|bitvě pod Vyšehradem]] pro ně skončilo tragicky. Na bojišti mezi mrtvými zůstal jak zemský hejtman Jindřich z Kravař, tak výkvět moravské šlechty, další páni byli zajati. Po tomto neúspěšném tažení se Zikmundova vojska stáhla na [[Morava
▲K prvním konfliktům na Moravě došlo již roku [[1419]]. Třebovská kronika uvádí, že ''"tohoto roku husité Moravu na mnoha místech pustošili."'' Bližší zprávy o bojích neexistují, jednalo se zřejmě jen o menší střetnutí, která se svou organizovaností a rozsahem nemohla srovnávat s akcemi v Čechách. Na vánoce roku [[1419]] se v [[Brno|Brně]] objevil [[Zikmund Lucemburský]], kde zasedal zemský sněm. Ten přijal Zikmunda jako moravského markraběte a ustanovil novým zemským hejtmanem [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského z Kravař]]. Zikmundovy první křížové výpravy v létě roku [[1420]], která vyvrcholila [[Bitva na Vítkově|bitvou na Vítkově]], se však zúčastnila jen velmi malá část moravské šlechty, z významnějších pánů pouze Oldřich z Boskovic a bratří z Ronova. Moravští páni se však účastnili podzimního tažení do Prahy, které v [[Bitva pod Vyšehradem|bitvě pod Vyšehradem]] pro ně skončilo tragicky. Na bojišti mezi mrtvými zůstal jak zemský hejtman Jindřich z Kravař, tak výkvět moravské šlechty, další páni byli zajati. Po tomto neúspěšném tažení se Zikmundova vojska stáhla na [[Morava (země)|Moravu]] a Zikmund zde rozběhl diplomatickou kampaň, když městům potvrzoval a uděloval privilegia s poukazem na jejich boj proti husitům. Roku [[1421]] došlo k jarnímu tažení husitů na západní Moravu, kde husité obsadili několik měst ležících na česko-moravské zemské hranici a na jihovýchodní Moravě vzniklo středisko radikálních husitů - tábor v Nedakonicích. Dne 4. června [[1421]] se v [[Čáslav]]i uskutečnilo jednání politické reprezentace, na němž Moravu zastupoval nový zemský hejtman [[Vilém I. z Pernštejna]] a s ním nejvýznamnější páni z husitské šlechty - [[Petr z Kravař a Strážnice]] a [[Jan z Lomnice]]. Moravané se zavázali přijmout [[čtyři artikuly pražské]], ale odmítli okamžitě vypovědět poslušnost Zikmundovi Lucemburskému a souhlasit s polskou kandidaturou na český trůn. V říjnu až prosinci téhož roku došlo k tažení Zikmundových vojsk v rámci druhé křížové výpravy, jež na Moravě marně dobývala Uherský Ostroh Haška z Valdštejna a Tovačov Jana Tovačovského z Cimburka. Během tažení Zikmund na zemském sněmu v Brně 17. listopadu donutil většinu moravské šlechty k odřeknutí kalicha, ale druhá křížová výprava poté v Čechách zkrachovala v bitvách u Kutné Hory a Habrů.
== Válka o Moravu ==
Řádek 15 ⟶ 13:
== Vojenská hegemonie husitů ==
V roce [[1426]] se připravovalo tažení Albrechta Habsburského proti husitům, ale ti ho předešli a udeřili první. Dobyty byly [[Mikulov]], [[Podivín]], [[Břeclav]] a v Rakousku Valtice. Další Albrechtovy pokusy byly odraženy právě u Břeclavi, kam husité vložili posádku. K velké husitské ofenzívě pod vedením Jana Tovačovského z Cimburka došlo v roce 1427 na severní Moravě, byly obsazeny města Přerov, Nový [[Jičín]], [[Fulnek]], Odry, [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]] a Moravský Šternberk. Biskup [[Jan XII. Železný]] a jeho spojenec kníže [[Přemysl I. Opavský]] se tak dostali do defenzívy. V zimě roku 1427 - 1428 se uskutečnila velká výprava všech tří husitských svazů pod vedením Prokopa Holého z Čech přes Moravu a [[Horní Uhry]] do Slezska. V roce 1428 přišel na Moravu kníže Zikmund Korybutovič, který zde působil v husitské posádce v Odrách. Husitské výpravy se v následujícím období opakovaly a vedly tak k rozkladu protihusitské koalice na severní Moravě. Unavený biskup [[Jan XII. Železný]] opustil svůj olomoucký úřad a odešel do Uher, kde mu byla udělena [[kardinál]]ská hodnost a kde obdržel vácovské biskupství. Boje na Moravě dále pokračovaly, husitům se podařilo získat některá další města, ale vyčerpávající války vedly k prvním dohodám o příměří mezi znepřátelenými stranami. Roku [[1431]] se uskutečnila pátá křížová výprava do Čech, která dopadla katastrofou v [[bitva u Domažlic|bitvě u Domažlic]]. Lépe si vedl [[Albrecht II. Habsburský]], jehož vojska vtrhla tohoto roku na Moravu a svedla v okolí Brna vítěznou bitvu s moravskými husity, o níž se nedochovaly téměř žádné zprávy. Přesto se však Albrechtovi nepodařilo Moravu vojensky ovládnout a byl odtud vytlačen. [[Husité]] v čele s Janem Tovačovským z Cimburka pořádali z Moravy až do roku [[1434]] výpravy do [[Horní Uhry|Horních Uher]], táboři pronikli v roce 1433 až na [[Spiš]].
Řádek 32 ⟶ 29:
* Jiří Jurok, Moravský severovýchod v epoše husitské revoluce, Nový Jičín 1998.
. Josef Válka, Husitství na Moravě - Náboženská snášenlivost - Jan Amos Komenský, Matice moravská, 2005, ISBN 80-86488-17-9
{{Portály|Husitství|Morava}}
[[Kategorie:Dějiny Moravy]]
| |||