Jan Václav Prchal: Porovnání verzí
Založení hesla |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 29. 8. 2014, 15:36
Jan Václav Prchal (* 17. dubna 1744, Kroměříž - 16. října 1811, Jihlava) byl pozdně barokní sochař v Jihlavě.
Život
Jan Václav Prchal byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře, u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii.
Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.[1]
Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.
Dílo
Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji Zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny a roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.
Prchal vytvořil roku 1791 soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera.
Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795-1797.
Prchal je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v hřbitovním kostele sv. Ducha) [2]
Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v Klášterní kostel v Nové Říši.[3]
Odkazy
- Jihlava, Pisková R (ed.) a kol., 2009, nakl. Lidové noviny, Praha, ISBN 978-80-7106-551-7