Verze z 3. 7. 2014, 22:11 editovat 89.177.155.146 (diskuse) →‎Složení značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 8. 2014, 00:16 editovat zrušit editaci Yopie (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 383 editací rozšíření podle DE wiki Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Panská sněmovna''' (německy ''Herrenhaus'') byla [[horní komora]] [[Říšská rada (Rakousko)\|Říšské rady]] (''Reichsrat''), [[parlament]]u [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]]. Byla zřízena v roce 1861 [[Únorová ústava\|Únorovou ústavou]] a přetrvala až do konce monarchie v roce 1918. == Složení == Panská sněmovna byla tvořena členy dědičnými, členy ex officio a členy jmenovanými. Do první skupiny patřili * zletilí [[~~císař~~princ]]emové císařského domu ~~jmenovaní~~tj. [[Arcivévoda\|arcivévodové]]▼ * [[arcibiskup]]ové a ti [[biskup]]ové, kterým náležela [[kníže]]cí hodnost▼ * hlavy „zámožné šlechty“ - šlechtici, kterým císař udělil právo dědičně zasedat v Panské sněmovně (z českých rodů např. [[Kinští]], [[Kolovratové]], [[Šlikové]], [[Žerotínové]] nebo [[Chotkové]]). ~~Mezi jmenované členy patřili~~ ▲[[Ex officio]], tedy "z moci úřední" [[arcibiskup]]ové a ti [[biskup]]ové, kterým náležela [[kníže]]cí hodnost, např. [[Arcibiskup pražský\|arcibiskup pražský]]. ▲ [[císař]]em jmenovaní [[Arcivévoda\|arcivévodové]] Jmenováni císařem byli rakouští státní občané, kteří byli do Sněmovny jmenováni doživotně za zásluhy o stát a církev, vědu a umění (jako první Čech sem byl jmenován [[František Palacký]]), dále např. průmyslníci [[Emil Škoda]], [[Vojtěch Lanna]], [[František Ringhoffer]], architekt [[Josef Hlávka]], právník [[Alois Pražák]] a další osobnosti kulturního života ([[Josef Myslbek]], [[František Křižík]], [[Antonín Dvořák]], [[Jaroslav Vrchlický]] atd.). Kupříkladu v roce [[1911]] se Panská sněmovna skládala ze 14 arcivévodů, 18 arcibiskupů, 90 členů zámožné šlechty a 169 občanů jmenovaných za zásluhy. Předsedu a místopředsedy Panské sněmovny jmenoval císař na dobu zasedání, ostatní funkcionáře si volila sama. Dlouhodobým předsedou byl [[Alfred August Windischgrätz]], který předsedal sněmovně v letech 1897 až 1918. == Přehled dědičných členů == Dědiční členové měli mezi sebou pořadí dle [[Šlechtický titul\|šlechtického titulu]], který nosili a "uvnitř" svého ranku měli pořadí od nejstarší rodiny k nejmladší. členy tedy byly hlavy následujících rodin: tři suverénní knížata:[[Lichtenštejnové]], [[Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská\|Sasko-Kobursko-Gotha]] a [[Schaumburg-Lippe]] šestnáct dříve suverénních rodin: [[Lobkovicové]], [[Ditrichštejnové]], [[Auerspergové]], [[Fürstenbergové]], [[Schwarzenbergové]], [[Thurn-Taxisové]], [[Colloredové]], [[Khevenhüllerové]], [[Hohenlohe]]-Langenburgové, [[Starhembergové]], Salm-Raitz, [[Orsini-Rosenberg]], Schönburg-Hartenstein, [[Metternichové]], [[Windischgrätz]] a [[Trauttmansdorffové]]. šestnáct knížat čtyři dříve suverénní hrabata 64 hrabat devět svobodných pánů tři markýzové == Související články ==

Panská sněmovna: Porovnání verzí