Fridrich I. Habsburský: Porovnání verzí

| popisek =král Fridrich III.<br />obraz z 19. století

| tituly =král římsko-německý<br />vévoda rakouský a štýrský

| potomstvo =Fridrich (1316–1322)<br/ />Alžběta (1317–1336)<br/ />[[Anna Habsburská (1318-1343)|Anna]]

Narodil se jako druhorozený syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]] a [[Alžběta Goricko-Tyrolská|Alžběty]], dcery [[Menhard II. Tyrolský|Menharda II. Goricko-Tyrolského]]. Roku [[1306]] Fridrich získal správu [[Habsburkové|habsburských]] zemí, protože jeho starší bratr [[Rudolf III. Habsburský|Rudolf]] se stal [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]]. Po Rudolfově brzké smrti v roce [[1307]] se [[Habsburkové]] znovu snažili o získání českých zemí a toto snažení nečekaně skončilo roku [[1308]] zavražděním Fridrichova otce Albrechta I.

Roku 1312 vyslali [[seznam rakouských vévodů|rakouští vévodové]] posly na aragonský dvůr a po dlouhých jednáních došlo k uzavření dohody o dynastickém sňatku. Vévoda Fridrich přesvědčil své bratry, aby se vzdali všech nároků na vládu v rakouských zemích a podařilo se mu získat i souhlas zemských stavů.<ref name="krieger107">{{Citace monografie | jméno=Karl-Friedrich| příjmení=Krieger | titul=Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493)|vydavatel= Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=107|isbn = 80-7203-453-7}}</ref> Splnil tak podmínku krále Jakuba, že vláda nebude roztříštěna mezi množství habsburských bratrů a Jakubův zeť bude jediným vládcem. Svatba v zastoupení se konala roku 1313 v Barceloně a poté se mladičká aragonská princezna vydala do alpské země. 31. ledna 1314<ref name="krieger107"> Krieger, str. 107</ref> se na štýrském hradě [[Judenburg]] konala svatba. [[Isabela Aragonská (1330)|Isabela]] při něm přijala německé jméno Alžběta a Fridrich sňatkem získal politickou podporu tchána Jakuba Aragonského.<ref name="spěváček256">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Spěváček | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul=Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346|vydavatel=Svoboda| místo= Praha | rok=1994 | jazyk = |strany=256|isbn = 80-205-0291-2 }}</ref>

Po nečekané smrti [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha Lucemburského]] se uvolnil trůn [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a započal zápas o jeho obsazení. Jedním z mnoha nápadníků o tento post byl i Fridrich. Isabela v dopise otci z června 1314 sděluje, že manžel má mezi říšskými kurfiřty čtyři hlasy a ''pevně doufá'' v příznivý průběh volby.<ref name="spěváček202">Spěváček, str. 202</ref> Zúčastnila se také Fridrichova červencového jednání s [[seznam uherských králů|uherským králem]] [[Karel Robert z Anjou|Karlem Robertem]], který slíbil Habsburkům všestrannou podporu proti komukoli a také, že bez jejich účasti neuzavře s nikým mír.<ref name="spěváček203"> Spěváček, str. 203</ref> V září téhož roku byl Fridrich zvolen v Sachsenhausenu [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]]. O den později druhá část kurfiřtů v čele s [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] zvolila Fridrichova bratrance [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]].

<references />

{{Rakouský panovník|pred=[[Albrecht I. Habsburský|Albrecht I.]]|kdy=[[1308]] – [[1330]]<br/ />spolu s bratrem [[Leopold I. Habsburský|Leopoldem I.]] do roku 1326|funkce=Rakouský vévoda|po=[[Albrecht II. Moudrý|Albrecht II.]]}}

{{Císař SŘŘ|funkce=Římskoněmecký král|kdy=[[1314]] – [[1330]]<br/ />protikrál Ludvík IV. Bavor (1314–1330)|