Verze z 7. 11. 2013, 15:27 editovat Jecko700 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 212 editací m úprava data ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 8. 2014, 19:45 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| jméno= Eduard III. Vyznavač \| titul= král [[Anglie]] \| obrázek= [[~~File~~Soubor:Bayeux_Tapestry_scene1_EDWARD_REX.jpg\|250px]] \| vláda= [[8. červen]] [[1042]] – [[5. leden]] [[1066]] \| korunovace= 3. duben 1047 Řádek 8: \| následník= [[Harold II. Godwinson]] \| královna= [[Edita z Wessexu]] \| otec = [[Ethelred II.]] \| rod = [[Wessexové]] \| matka = [[Emma Normandská]] \| narozen = cca [[1003]] \| úmrtí = [[5. leden\|5. ledna]] [[1066]] \| místo úmrtí= [[Londýn]] \| místo pochování = [[Westminsterské opatství]] Řádek 21: == Mládí == Eduard se narodil kolem roku [[1004]], údajně v [[Isip]]u v [[Oxfordshire]]. V roce [[1013]] uprchl se svým bratrem Alfrédem a matkou [[Emma Normandská\|Emmou Normandskou]] před [[Vikingové\|~~vikingskými~~vikinskými]] nájezdníky do [[Normandie]]. Během normanského exilu se u Eduarda vyvinula velká zbožnost. Jeho přátelské vztahy s Normandií a jejími předními osobnostmi ovlivnily jeho pozdější vládu v Anglii. Po nezdařeném pokusu (provedeném společně s bratrem Alfrédem) o sesazení nevlastního bratra [[Hardiknut]]a (měli společnou matku) z anglického trůnu se Eduard vrací zpět do Normandie. Alfréd byl však při útěku zajat a zabit Godwinem, hrabětem z Wessexu. Vražda bratra byla zdrojem pozdější Eduardovy nenávisti k hraběti, která vedla až k Wessexově vyhnanství. Řádek 33: == Kanonizace == Když v roce [[1154]] nastoupil na trůn [[Jindřich II. Plantagenet\|Jindřich II.]], došlo v jeho osobě ke spojení anglosaského a normanského královského rodu. Aby ještě více upevnil svoji pozici, založil kult Eduarda Vyznavače. S kanonizací souhlasil i papež [[Alexandr III. (papež)\|Alexandr III.]] a v roce [[1163]] byly Eduardovy ostatky uloženy ve [[Westminsterské opatství\|Westminsterském opatsví]]. Slavnostnímu obřadu předsedal [[Thomas Becket]], arcibiskup z Canterbury. V době Eduardovy [[kanonizace]] byli svatí běžně děleni na mučedníky a vyznavače. Mučedníci byli lidé, kteří byli zabiti pro svou víru, vyznavači zemřeli přirozenou smrtí. Podle tohoto pravidla byl Eduard označen jako Eduard Vyznavač, částečně také proto, aby byl odlišen od staršího [[Eduard II. Mučedník\|Eduarda Mučedníka]]. Eduard byl v roce [[1161]] [[kanonizace\|kanonizován]] římskokatolickou církví, která ho považuje za svatého ochránce králů, problémových manželství a rozvedených manželů. Během vlády [[Jindřich II. Plantagenet\|Jindřicha II.]] začal být Eduard považován za ochránce Anglie, než byl roku [[1348]] nahrazen [[Svatý Jiří\|svatým Jiřím]]. I nadále však zůstal patronem královské rodiny. Řádek 65: == Externí odkazy == * {{~~commonscat~~Commonscat}} {{Panovník\|co=[[Seznam anglických králů\|Anglický král]]\|kdy=[[1042]]–[[1066]]\|pred=[[Hardiknut]]\|po=[[Harold II. Godwinson]]\|soubor=Royal Arms of England (1198-1340).svg}}

Eduard Vyznavač: Porovnání verzí