Verze z 17. 1. 2014, 01:10 editovat Varan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 093 editací m doplnění - popis bitvy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 8. 2014, 18:36 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 34: == Migrace Helvétiů == [[Soubor:Gallia Cesare 58 aC czech.png\|thumb\|Migrace Helvétiů a Caesarovo tažení v roce 58 př. n. l.]] Vhodná záminka pro vojenský zásah se našla brzy. Kmen [[Helvéti~~\|Helvétiů~~]]ů usídlený na území dnešního [[Švýcarsko\|Švýcarska]], který v prvním století před naším letopočtem čelil sílícím útokům germánského kmene [[Svébové\|Svébů]] vedených [[Ariovistus\|Ariovistem]], se rozhodl opustit svá sídla a odejít na bezpečnější místo na západním pobřeží dnešní [[Francie]]. Po tříletých přípravách spálili svých dvanáct hradišť, čtyři sta vesnic a všechny usedlosti a 300 tisíc Helvétiů se vydalo na cestu na západ. Asi čtvrtinu z toho počtu tvořili bojeschopní jedinci. Snazší a bezpečnější průchod se nabízel přes území [[Allobrogové\|Allobrogů]], ti však byli nedávno porobeni Římany a průchod jejich územím znamenal průchod římskou provincií [[Gallia Narbonensis\|Galií zaalpskou]]. [[Caesar]] v této skutečnosti viděl svoji příležitost. Když Helvetiové požádali o svolení územím [[Allobrogové\|Allobrogů]] projít a překročit tedy hranice provincie, Caesar předstíral, že k posouzení žádosti potřebuje víc času, ve získaném čase nechal postavit linii opevnění na jižním břehu řeky Rhôny a zničit most přes řeku v Ženevě. V polovině dubna Caesar informoval Helvetie, že jim průchod přes římské provincie nedovolí. Helvetiové byli nuceni hledat alternativní trasu přes území Haeduů, tedy kmene, který byl tradičním spojencem Říma. Protože Helvétiové sami nebyli schopni průchod vyjednat, domluvili se s oblíbeným šlechticem Dumnorixem z kmene Haeduů, který přesvědčil Sequany, aby jim umožnili průchod přes jejich území. Dohoda byla provázena vzájemnou výměnou rukojmí z významných rodů, která měla zajistit, že Sequanové nebudou při průchodu Helvetiům škodit, a ti že nebudou po cestě rabovat. Helvétové se dali na pochod a měli namířeno přes kraj Sequanů a Haeduů na území Santonů. Toto cílové území však bylo (podle Caesara) nebezpečně blízko k hranicím římské provincie. To Caesarovi jako záminka stačilo. Velení legie na hranicích provincie přenechal [[Titus Labienus\|Titu Labienovi]] a spěšně se vydal do Itálie, kde pod záminkou ohrožení vyzvedl ze zimovišť tři veteránské legie umístěné v [[Aquileia\|Aquileji]], nechal naverbovat dvě legie nové - XI. a XII. S touto armádou se zrychlenými pochody vydal do Galie a překročil hranice provincie na galské území, tím ovšem i své pravomoci. Jako správce [[provincie]] měl totiž vojsko přidělené výhradně k obraně. Jeho opakované nezákonné jednání mu v senátu procházelo jen díky podpoře a téměř absolutní moci triumvirátu. == První střetnutí u řeky Arar == Řádek 67: == Externí odkazy == * {{Commonscat}} * [http://jsoucno.blog.cz/0811/i-1-20 Caesar: Zápisky o válce galské]

Bitva u Bibracte: Porovnání verzí