Jan Václav z Gallasu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
napřímen odkaz |
Během předchozích tří editací doplněny sekce "Majetkové poměry" a "Rodina", doplněny dvě NJ jazyčné publikace do sezn. lit. Doplněny roky vyslaneckých stáží a info o Gallasově pohřbu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
== Život a kariéra ==
Působil ve službách císařů [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] a [[Karel VI.|Karla VI.]] jako diplomat, stal se postupně císařským velvyslancem v [[Haag|Haagu]] (1701-1703), [[Londýn|Londýně]] (1705-1711) a v [[Řím|Římě]] (1713-1718). Svou diplomatickou činnost vykonával v ožehavé době [[Válka o španělské dědictví|Války o dědictví španělské]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Sedláček|jméno = Václav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711.|vydání = 1|vydavatel = Krajské nakladatelství|místo = Liberec|rok = 1988|počet stran = 18|strany = 53-70|isbn = |svazek = In Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia}}</ref> Jako finanční kompenzaci za neproplacenou velvyslaneckou gáži získal roku [[1709]] titul místodržícího v habsburském [[Vévodství Limburk]]<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Krummholz|jméno = Martin|příjmení2 = Svoboda|jméno2 = Milan a kol|titul = Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008|vydání = 1|vydavatel = Archiv hlavního města Prahy|místo = Praha|rok = 2007|počet stran = 167|strany = 23|isbn = 978-80-86852-19-5|příjmení3 = Kabelková|jméno3 = Markéta}}</ref> na dnešním německo-belgickém pomezí. Kromě toho byl císařským skutečným tajným radou, přísedícím českého zemského soudu a především od r. [[1708]] [[nejvyšší maršálek|nejvyšším českým zemským maršálkem]]<ref name=":0" />. V závěru kariéry byl r. 1719 jmenován místokrálem neapolským, titulu si však neužil, neboť 21 dnů po svém příjezdu do Neapole zemřel. Přesto mu tam byl vypraven pohřeb s veškerou pompou zesnulého místokrále. V Neapoli, v [[Karmelitáni|karmelitánském]] klášterním kostele P. Marie, bylo pohřbeno jeho tělo, viscerální nádoba s jeho srdcem však putovala do rodové hrobky v [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|Hejnicích.]]
Roku 1713 si nechal na Starém Městě v Praze vybudovat rozlehlý palác (tzv. [[Clam-Gallasův palác (Praha)|Clam-Gallasův palác]]) za účasti nejvýznamnějších umělců své doby (architekt [[Johann Bernhard Fischer|Johann Bernhard Fischer z Erlachu]], sochař [[Matyáš Bernard Braun]])
Řádek 14:
* Panství [[Frýdlant]]
* Panství [[Grabštejn]] (zakoupeno 1704)
* Panství [[
* Panství [[Janovice (Rýmařov)|Janovice]] (vyženěno [[1716]], faktický majetek druhé manželky)
* Statek [[Nová Ves (okres Liberec)|Nová Ves]] - [[Mlýnice (Nová Ves)|Mlýnice]] (zakoupen 1704)
* Palác v Praze na Starém Městě (dnešní Clam-Gallasův palác)
Řádek 23 ⟶ 24:
=== Majetky v Království neapolském ===
* Vévodství [[Lucera]] v [[Apulie|Apulii]]
Jan Václav Gallas se kvůli nezbytným výdajům na reprezentaci velvyslance, které mu většinou nebyly císařskou komorou propláceny, velmi zadlužil, a mnohé dluhy musel dlouho sanovat jeho syn a nástupce. Přesto se mu dařilo své rodové majetky stabilně rozšiřovat. Za 401 500 zl. koupil panství Grabštejn od Jana Josefa z [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffu]] a koupil též statek Nová Ves na pomezí panství Grabštejn, Frýdlant a Liberec. Vedle toho získal do své bezprostřední držby také některá zboží svých frýdlantských leníků, jako [[Habartice]] a [[Víska (Višňová)|Vísku]]. Nic z toho by nebylo možné, kdyby nezaměstnával mimořádně schopného vrchního správce všech svých panství, [[Karl Christian Platz z Ehrentalu|Karla Christiana, rytíře Platze z Ehrentalu]].
== Rodina ==
Jan Václav Gallas byl třetím ze čtyř synů [[František Ferdinand Gallas|Františka Ferdinanda Gallase]] a jeho druhé ženy, Johanny Emerenciány, rozené hraběnky [[Gašínové z Rosenbergu]] ([[1643]] - [[11. listopadu]] [[1735]]). Ačkoli se všichni tři jeho bratři dožili prahu dospělosti, žádný z nich nežil o mnoho déle a dědicem se tedy stal právě Jan Václav. V datech narození bratrů se dlouho projevovaly nejasnosti a často je dosud nesprávně uváděno, že Jan Václav se narodil r. 1669.
Jan Václav byl dvakrát ženat, poprvé se oženil 25. května 1700 s hraběnkou Marií Annou z [[Ditrichštejnové|Ditrichštejna]] (1680-1704), dcerou vlivného hraběte [[Filip Zikmund z Ditrichštejna|Filipa Zikmunda z Ditrichštejna]] (1651-1716), nejvyššího dvorského stájníka. Z manželství vzešel syn
* [[Filip Josef Gallas]] - dědic a poslední člen rodu vůbec
Podruhé se Jan Václav oženil v r. 1716 s hraběnkou Marií Ernestinou z Ditrichštejna ([[1689]]-[[1745]]), sestrou své zemřelé první ženy, z manželství vzešly dvě děti
* Marie Alžběta (18. ledna 1718, [[Řím]] - 1737), později provdaná za Ferdinanda Bonaventuru, hraběte [[Harrachové|Harracha]] (1708-[[1778]]), manželství bezdětné
* František Karel (13. května 1719, Řím - 26. listopadu 1719, tamtéž)
Ovdovělá Marie Ernestina se r.
== Odkazy ==
| |||