Konzumerismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
minus vsuvka o producentismu - chybný překlad |
→Psychologický aspekt konzumerismu: mem (informace)| |
||
Řádek 14:
Konzumerismus nepředstavuje zcela krajní pozici nutkavé potřeby trávit veškerý čas v supermarketech a obchodních centrech a utrácet za zboží veškeré peníze. Těchto případů (které označuje jako tzv. „shopoholismus“ a jedinec, který touto dysfunkcí trpí, shopoholik) je minoritní množství, na druhé straně konzumerismus jako náhražka kultury nebo ideologie je (zvláště ve vyspělých zemích) významně zastoupen a „spotřební návyky“, alespoň částečně koincidující s konzumerismem tak má značná část populace, zejména pak střední třída.
Konzumerismus dále tvoří určité prostředí pro styk a interakci producentů, jednotlivých obchodních značek a „korporátního světa“, a konzumentů na straně druhé; a též zahrnuje a sjednocuje do jednotného přístupu (ať už je nazýván kulturou, ideologií nebo dokonce náboženstvím) jednotlivé [[reklamní kampaň|reklamní]], a kromě [[reklama|reklamy]] souvisí i s dalšími obory jako je [[psychologie]] a její rozvíjející se podobor [[psychologie reklamy]], [[sociologie]], [[public relations]] či [[marketing]] nebo jevy jako je [[mem (informace)|mem]] či [[virální marketing]].
Podle [[Naomi Klein]]ové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její [[paradigma]] v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí.
| |||