|
:Hlavní článek – [[Slavná revoluce]]
Po smrti Karla II., který nezanechal potomky, se stal králem jeho bratr vévoda z Yorku, Mariin otec, jako Jakub II. jako Jeho církevní politika vyvolávala velký odpor. Pokusil se prosadit svobodu vyznání pro neanglikánské církve, a to tak, že chtěl královským dekretem anulovat zákony parlamentu. Několik protestantských aristokratů a politiků zahájilo na počátku roku [[1687]] jednání s Mariiným manželem Vilémem Oranžským. Poté, co Jakub přinutil anglikánské kněze, aby na bohoslužbách předčítali deklaraci o shovívavosti – prohlášení udělující náboženskou svobodu pro jinověrce, jeho popularita upadla. Neklid mezi protestanty vzrostl poté, co se jeho druhé manželce, horlivé katoličce, narodil syn [[Jakub František Stuart|Jakub Stuart]], který měl být vychováván v katolickém duchu.
[[30. červen|30. června]] [[1688]] sedm významných šlechticů tajně požádalo Viléma, aby dorazil do Anglie v doprovodu armády. Zpočátku byl Vilém proti tomuto záměru, protože se obával, že jeho žena jako nástupkyně na trůnu by mohla převzít hlavní část moci. Marie mu ale sdělila, že nemá politické ambice a že bude vůči němu loajální. Vilém souhlasil s tažením do Anglie a vydal prohlášení, v němž vyjádřil mnohé záruky pro Angličany a uvedl, že jediným cílem výpravy má být sestavení svobodného a právoplatného parlamentu. Vilém dorazil do Anglie [[5. listopad]]u; protože Jakubova armáda nebyla schopna králedosavadního hokrále ochránit, pokusil se Jakub II. ze země utéci. Byl zadržen, ale podařilo se mu uniknout a s tichým souhlasem Viléma, který nechtěl, aby se Jakub stal katolickým mučedníkem, odjelopustil ze zeměAnglii.
Roku [[1689]] byl Vilémem svolán parlament a začaly probíhat diskuse o řešení politické situace. Vilém si nebyl jistý svou pozicí a přál si vládnout jako král a ne jako manžel královny. Vymínil si také, že po případné Mariině smrti bude dálenadále králem. I když někteří prominentní politici požadovali, aby se královnou stala Marie, ta zůstala vůči svému muži loajální.
[[13. únor]]a [[1689]] vydal anglický parlament deklaraci práv, ve které uvedlbylo uvedeno, že v důsledku útěku Jakuba II. ze země je trůn volný. Vilém a jeho žena Marie se měli stát společně panovníky. Oba byli [[11. duben|11. dubna]] [[1689]] korunováni ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]]. V den korunovace prohlásil také skotský parlament Jakubovu vládu za ukončenou. Vilémovi a Marii byla nabídnuta skotská koruna, kterou přijali [[11. květen|11. května]] [[1689]].
== Vláda ==
|
